Z demence a její hlavní příčiny, kterou je Alzheimerova nemoc, se v posledních letech stal velký strašák. Bohužel právem. Alzheimerova choroba je devastující a nevyléčitelná, jak můžeme vidět na roli Matyldy v nejnovějším českém filmu Tancuj, Matyldo, kterou skvěle zahrála Regina Rázlová.
Odborným konzultantem filmu byl neurolog Jakub Hort. „Film Tancuj, Matyldo může oslovit svým zpracováním více skupin najednou, spojit je a dostat na jednu vlnu. Velmi kvalitní je herecké obsazení, scénář, umělecké zpracování a rovněž vyznění. Domnívám se, že to vše posouvá tento snímek na kvalitativně novou, vyšší úroveň.“
Každé tři vteřiny se u někoho na světě projeví nějaký typ demence
Mezinárodní federace pro Alzheimerovu chorobu (ADI) poukazuje na fakt, že každé tři vteřiny se u někoho na světě projeví nějaký typ demence. Počet takových lidí na planetě podle ADI přesáhl už 55 miliónů a týká se čím dál více i mladých. „Hlavním rizikovým faktorem je věk, a proto je nárůst tohoto celkového počtu daný zejména stárnutím populace. Současně tím, jak se o onemocnění více ví a více mluví, daří se zachytit nemocné v časnějších stadiích. A z tohoto důvodu je diagnostikováno i více mladých lidí. Domnívám se tedy, že nedošlo k nárůstu v mladších věkových skupinách, ale k většímu záchytu v těchto věkových skupinách, což je pozitivní v tom smyslu že čím dříve máme diagnózu, tím lépe jsme schopni nemoc ovlivnit léčebně nebo i sekundární prevencí.“
Chris Hemsworth připomíná význam včasné diagnózy již v mladém věku
Slova o potřebě včasné diagnózy zaznívají i v zahraničí. Jeden z nejznámějších světových herců současnosti, Australan Chris Hemsworth význam včasné diagnózy připomněl v seriálu Tělo nezná hranic, když si již v 39 letech nechal udělat rozbor DNA a lékaři zjistili, že má vysoké dědičné předpoklady pro Alzheimerovu chorobu.
Neurolog Jakub Hort vysvětluje, jak můžeme pravděpodobnost onemocnění konkrétně snížit. „Dnes je známo více než dvacet rizikových a ochranných faktorů. Výsledný zdravotní stav je pak výsledkem toho, jak se navzájem vyvažují. Mezi rizika patří kromě věku i ženské pohlaví, cukrovka, nadměrný příjem kalorií, vysoký krevní tlak, úrazy hlavy, nízké vzdělání, nízká sociální a duševní aktivita, osamělost, deprese, zhoršení sluchu a některé dietní návyky.“ Mezi ochranné faktory patří podle doktora Horta také vyšší vzdělání, vyšší duševní a sociální aktivita, zvýšená fyzická aktivita – například chůze, některé doplňky stravy, nižší příjem kalorií a řada dalších, které se zkoumají. „Rizikové je i to, pokud máme gen pro apolipoprotein E4. Právě jeho vyjádření můžeme některými rizikovými faktory zvýraznit a ochrannými pak snížit,“ vysvětluje lékař.
Profesionální nebo domácí péče?
Pokud dojde k diagnóze Alzheimerovy choroby, je pro pacienta vždy lepší, když je v domácím prostředí.
„Někdy to je ale velká zátěž pro jeho okolí, rodinu a pečující. Existují i případy, kdy nároky na pečovatelskou péči mohou znamenat, že pro pacienta může být možná již i výhodné, když v domácím prostředí není. Zejména tehdy, pokud má mimo domov více sociálních kontaktů, pochopení nebo profesionální péči,“ říká doktor Hort. Domov je ale domov a adaptace na jakékoliv jiné prostředí je obtížná a je velkou výzvou pro všechny zúčastněné. „Právě proto je třeba podporovat péči kombinovanou, pokud možno v domácím prostředí s podporou a přispěním profesionální péče, různých asistenčních služeb, odlehčovacích pobytů a dalších možností,“ uvádí závěrem neurolog Jakub Hort.
