PharmDr. Ondřej Žák je mladý, empatický lékárník se srdíčkem na pravém místě. Narodil se ve znamení Vah v roce 1993 a devadesát trojka je také jeho nejoblíbenějším číslem, které mu vždy přináší štěstí. Věnuje se sportu, turistice a historii. Nyní studuje kombinované doktorské studium, kde se zabývá zkoumáním historických pramenů a vývoji lékárenství na Ostravsku v období socialismu. Po absolvování Farmaceutické fakulty nastoupil do společnosti Sanovia provozující virtuální řetězec Moje lékárna, kde vykonává pozici tzv. hoopera neboli létajícího lékárníka. Jeho mateřskou lékárnou je SANO Rychvald. Současně zastává pozici personálního manažera. Je ostravským patriotem a říká: „Narodil jsem se v Ostravě, žiju zde a chtěl bych zde žít po celý svůj život“.
Pane doktore, byla profese lékárníka Vaším vysněným povoláním?
Původně jsem lékárníkem vůbec nechtěl být. Na gymplu jsem uvažoval o profesi právníka nebo státního zástupce. Doma mi to rozmluvili. Doporučili mi ubírat se jiným směrem, a to více k pomáhajícím profesím. Společně s rodiči jsme vybrali obor lékárenství. Vůbec toho nelituji. Dovolím si říct, že tato profese je pro mě nyní posláním. Baví mě komunikovat s lidmi, poskytovat jim poradenství a farmaceutickou péči na odborné úrovni.
Přeskočíme od studia k praxi. Pracujete jako létající lékárník ve společnosti Sanovia, která provozuje řetězec Moje lékárna. Je to Vaše první pracovní pozice?
Ano, je to můj první zaměstnavatel. Nelituji toho, že jsem si zvolil Sanovii a nastoupil do Mojí lékárny. Tento řetězec lékáren mi byl ochoten oproti konkurenci natolik důvěřovat, že mi dal možnost vykonávat práci létajícího lékárníka. Jsem moc rád, že jsem dostal tuto příležitost.
Jak vypadá pracovní život létajícího lékárníka?
Létající lékárník je vždy nablízku tam, kde je ho nejvíce zapotřebí v rámci personálního vykrytí lékáren po celé České republice. Hlavním přínosem práce létajícího lékárníka je pro mě mnohem rychlejší a lepší profesní rozvoj. Musím disponovat pracovními zkušenostmi, které následně uplatním při nástupu do určité nové lékárny. Důležitá je schopnost rychle se zorientovat, navázat komunikaci s místními pacienty a rozpoznat jejich problémy. Většina našich lékáren je rodinného typu se svými stálými klienty, kteří velmi rádi přijímají doporučení.
Jak vnímáte svou aktuální pracovní náplň?
Dalo by se říci, že můj náhled na profesi je stále stejný. Práce je poměrně psychicky náročná. Člověk se musí věnovat pacientům, musí umět naslouchat jejich problémům, poskytovat jim dispenzační optimum na odborné úrovni. Je potřeba být klientům nablízku. To platí zvlášť v naší lékárně v Rychvaldu, kde si zakládáme na rodinném typu lékárny a pracujeme všichni společně jako dobrý tým.
Jaké další aktivity odborného poradenství nabízíte v lékárně SANO v Rychvaldu?
Mezi další aktivity patří měření stáří cév, případně naše účast v projektu Moje stáří. Mnoho informací je v našem magazínu, kde jsou dostupné informace o aktivitách, poradenství, termíny měření, a především zajímavé odborné články.
Zaznamenáváte velký zájem o měření stáří cév?
V naší lékárně v Rychvaldu proběhlo měření již třikrát a opakovaně s velkým zájmem ze strany klientů. Měli jsme vždy plné termíny. Velkou výhodou je, že když pacient zjistí přibližné stáří cév, může mu lékárník doporučit návštěvu specialisty a předepsání léčivého přípravku nebo koupi potravinového doplňku. Pacienti jsou otevřenější a nechají si doporučit i nefarmakologická opatření. To znamená, co mají dělat, aby zlepšili svůj zdravotní stav.
Využívají nabídku měření pouze senioři?
Ne. Do naší lékárny chodí široké spektrum klientů – od těch nejmladších po ty nejstarší. Řekl bych od 18 do 85 let. Takže zájem o měření je napříč všemi věkovými skupinami.
Vrací se pacienti s požadavkem opakovaného kontrolního měření stáří cév?
Určitě. Vnímám pozitivní trend u pacientů, kteří prošli edukací, upravili své návyky, stravování, využili farmakologickou léčbu.
Když se ohlédnete zpět a současně se tak trochu podíváte do budoucnosti, v čem spatřujete největší potenciál v rozvoji lékárenských služeb?
Za mě se jedná především o rozvoj lékárny jako informačního střediska, které bude poskytovat bezpečné a účelné informace pro široké spektrum pacientů a klientů lékárny.
Vnímáte budoucnost i v podpoře komunikace prostřednictvím diskuzních fór, blogu a podcastu na sociálních sítích?
Ano, vnímám potřebu rozvoje této formy online komunikace. Minimálně jednou týdně řeším v rámci naší online poradny problém klientů, který se týká především správného či nesprávného užívání léků, zda lék mají užívat. Dotazy jsou také směřovány ke vhodnosti užívání specifikovaných léčiv a potravinových doplňků. Myslím si, že komunikace na sociálních sítích je stěžejní. Také lékárníci by se měli naučit reagovat na tento trend a komunikovat i na této platformě.
Předpokládám, že není zcela jednoduché odpovídat na určité dotazy pouze prostřednictvím mailu.
Není to jednoduché. Je nutné si vždy nastudovat určité lékové informace o každém uvedeném léku, případně lékové interakce a znát lékový záznam pacienta i jeho komorbidity.
Můžete zmínit témata, která klienti často konzultují?
Nejžádanějším tématem bylo „jak se chovat v lékárně a na co má pacient v lékárně nárok“. Dalším častým dotazem bývá způsob likvidování starého léčiva. Tento problém řeší i mí klienti v lékárně SANO Rychvald.
Vrací lidé prošlé léky?
Vrací, snaží se vracet (úsměv). Myslím si, že jsme pacienty edukovali v pozitivním slova smyslu. V minulosti se klienti svěřovali, že vyhazují prošlé léky do běžného komunálního odpadu. Což je samozřejmě špatně. Léky by se měly vracet do lékárny a injekční stříkačky ošetřujícímu lékaři. Tonometry a elektronické pomůcky do sběrného dvora.
Nyní přejdeme z online prostředí do kamenné lékárny. Jaké jsou nejkurióznější dotazy klientů?
Myslím si, že nejkurióznější dotazy od klientů jsou na neexistující léky, které vznikají slovní přesmyčkou.Počátkem června odstartuje roadshow TěhuDay, jejímž partnerem je také společnost Sanovia.
Konzultují maminky často možnosti užívání léků, potravinových doplňků v době těhotenství a při kojení?
Do našich lékáren chodí mnoho těhotných i kojících maminek, které se dotazují na možnosti užívání léků. Nejčastěji se doptávají na léky proti bolesti v krku nebo na suchý a produktivní kašel. Vždy se jedná o individuální přístup k pacientce.
Jaký vzkaz byste předal všem studentům, kteří uvažují o volbě profese lékárníka?
Určitě bych všem doporučil, ať jdou do toho. Farmaceut je pomáhající profese, která dokáže svým konáním ovlivnit životy druhých lidí. V případě, že se člověk dostane do rodinné lékárny, tak časem naváže i osobní vztah s pacienty, kteří mu důvěřují a přichází za ním řešit své problémy. Tak za mě určitě: „Studenti běžte do toho!“
Závěrem Vás požádám o Váš recept na podporu imunity a psychickou pohodu.
Já pravidelně užívám vitamín D, C a selen se zinkem. Snažím se dodržovat zdravý životní styl se zdravou, lehkou a pestrou stravou. Doporučuji také pravidelné procházky, relaxační cvičení a minimálně třikrát týdně jízdu na kole nebo jinou sportovní aktivitu. Osobně mám velmi rád turistiku, výšlapy do hor a poznávání nových míst, což mě naplňuje pozitivní energií a dodává další chuť do práce.
