Pokud chceme dojít úspěšně a bez nehod do cíle, potřebujeme pro správnou orientaci mapu. Zdravotní sestry Michaela Přikrylová a Petra Absolonová mají ze své praxe mnoho informací, zkušeností a znalostí, které mohou pomoci najít správnou cestu k udržení zdraví, a proto založily projekt M&P&. V rozhovoru se dovíte nejen to, jak se projevují nejčastější nádorová onemocnění u nás a jak jim lze předcházet, ale také, zda je kolonoskopie strašákem mezi pacienty oprávněně.
Společně jste založily projekt M&P&, v rámci kterého také pořádáte semináře pro veřejnost. Jaké je poslání tohoho projektu a o čem na svých přednáškách hovoříte? V čem se projekt M&P& odlišuje od podobných programů?
M: Cílem projektu je vhodnými nástroji a prostředky snížit incidenci onkologického onemocnění a zvýšit informovanost, a to na místě, kde se cítíte relativně bezpečně. Zkrátka a dobře, přijedeme za vámi. Smysl a důležitost prevence vidíme pro pacienty v tom, že budou mít zájem přijít, aniž by už trpěli příznaky vyvíjející se choroby, a uvědomí si, že přijít včas znamená zachránit život.
P: Na přednáškách hovoříme o příčinách vzniku onkologického onemocnění, ochranném mechanismu, možnostech včasné prevence a diagnostiky. Postupně se tímto způsobem věnujeme orgánům zažívacího traktu, prostatě, prsům a varlatům. Snažíme se vždy používat konkrétní příklady a anonymizované individuální příběhy. Víme, že tato forma je z lidského hlediska formou zapamatovatelnou a příkladnou.
M: Nechceme se pohybovat v zóně, která fungovala doposud, jako STOP OBEZITA, NEKOUŘIT apod. Nechceme nikoho strašit, ale citlivě je pro zdraví a jeho možnosti získat. Současná doba s sebou nese stresovou náročnost a my víme, že můžeme se svým tělem, myslí i duší pracovat tak, aby to nebolelo. Zákazů bylo už příliš a slyšíme je od dětství – nelez tam, spadneš, dej si pozor, nejez tolik, budeš tlustá… Začněme měnit naše programy.
Jedním z onemocnění, na které se ve vašem preventivním programu zaměřujete, je nádor slinivky. Jaké jsou rizikové faktory jeho vzniku a jak se může projevit?
P: Co se týče rizikových faktorů, hovoří se o kouření, obezitě, výskytu karcinomu pankreatu v rodině, letitém průběhu pankreatitidy, věku nad 55 let a konzumaci alkoholu. Je znám také vztah karcinomu slinivky k diabetu (nově vzniklého a nereagujícího na léčbu). Takové pacienty by měl diabetolog poslat na gastroenterologické pracoviště. Zhruba v 90 % případů se jedná o sporadický karcinom, tedy „náhodně“ vzniklý, a asi na zbylých 10 % vychází genetický původ. Obrovský podíl má především stres, je to tak silný rizikový faktor, že je ho možné stavět na 1. místo před výše uvedené rizikové faktory.
Uvedla bych typické věty našich pacientů s nádorem slinivky, které mohou znamenat určitý předvoj: „Měla jsem občasné, ale celkem pravidelné bolesti břicha, které jsem vždy přičítala stresu v práci, trošku v soukromém životě a podobně – ostatně jako mnoho dalších lidí kolem mě,“ nebo „Jídlo jsem odkládal až na poslední místo – až byl čas, nebo už byl opravdu trochu hlad. Pak jsem si samozřejmě dal, na co jsem měl chuť, i ve větším množství, a poté mi pak většinou bylo těžko.“
Typický pocit pacientů s nádorem slinivky je „jídlo mi nedělá dobře“. Jsme si vědomi, že to jsou to velmi nespecifické příznaky, podle kterých samozřejmě nemůžeme říci, že pacient má nádor slinivky, ale chceme spustit takové červené alarmující světlo, že to je ta chvíle, kdy se při uvedených obtížích mám svěřit do rukou specialisty.
Jak probíhá diagnostika a jaká je podle vás nejlepší metoda na vyšetření slinivky?
P: Diagnostika není jednoduchá, a to nejen kvůli nespecifickým příznakům, ale i uložení samotné slinivky. Pacient s nádorem slinivky totiž může a nemusí mít zvýšené nádorové markery v krvi. Pacient s příznaky je často odeslán na ultrazvuk břicha, vzhledem k uložení slinivky je ale tato metoda většinou nevýtěžná. Dále je odeslán na gastroskopii (při této metodě slinivku nevidíme). Zde však při negativním nálezu diagnostika může končit a pacienta dále ztrácíme z dohledu.
Existuje ale další endoskopická metoda, kterou je endosonografie. Endosonografické vyšetření slinivky břišní je metoda, která je způsobem zavedení stejná jako gastroskopie (polknutí hadičky), na konci přístroje je navíc ultrazvuková sonda, která umožní slinivku podrobně vyšetřit.
Dalším častým onemocněním, jehož prevence je velmi důležitá, je rakovina tlustého střeva a konečníku. Ví se, proč vzniká?
M: Kolorektální karcinom vzniká transformací benigních (nezhoubných) polypů a adenomů přes jejich formy dysplazie. Jako negativní faktor se na vzniku tohoto typu nádoru podílí vyšší věk, pozitivní rodinná anamnéza, nevhodná strava, zánětlivé formy jako Crohnova choroba, ulcerózní colitida. Příčinu lze tedy označit spíše jako multifaktoriální.
Pro screening je využíván nejčastěji test na okultní krvácení, my však víme, že detekuje spíše levostranné nádory, které jsou prognosticky příznivější než ty na pravé straně, že jsou riskantní léze ve střevě, které známky krvácení nenesou a tímto testem jsou neprokazatelné. Na velikosti polypu navíc nezáleží. I velmi malá léze může mít maligní potenciál a test na okultní krvácení nemá šanci ji odhalit. Pokud bychom nesly rozhodovací právo, bylo by jasně ve prospěch jiné diagnostické metody: kolonoskopie.
Jaké mohou být příznaky kolorektálního karcinomu?
M: Jakákoliv změna ve vyprazdňování stolice, střídání zácpy a průjmu. Pocit nedokonalého či nedostatečného vyprázdnění, nutkavý pocit na stolici bez vyprázdnění, krev na papíře, krev na stolici. Pokud je kolorektální karcinom pokročilý, jsou varovnými příznaky únava, ztráta váhy, neprospívání, slabost.
Zvláštní důraz také klademe na pacienty, u kterých byly objeveny hemorhoidy, byť to mohou být pacienti v mladém věku. Před léčbou a řešením hemorhoidů je nutné udělat kolonoskopii. Nejednou se stalo, že se pacient léčil s hemorhoidy a současně u něho byl zjištěn kolorektální karcinom rekta. Pokud lékař správně provede vyšetření per-rectum, měl by takovou diagnózu zachytit a v tomto případě indikovat kolonoskopii.
Je strach mnohých pacientů z kolonoskopie oprávněný?
M: Kolonoskopie s sebou nese mnoho různých myšlenek. Zejména protože velmi zasahuje do intimity každého pacienta. Jsme tedy vždy maximálně citliví. Pro zajištění intimity si pacient před kolonoskopií obléká tzv. kolonošortky, aby u vyšetření nebyl zcela nahý, k dispozici má i jednorázové prostěradlo na zakrytí. Vyšetření absolvuje na polohovacím lehátku s jednorázovou podložkou. Vždy si uvědomujeme, že pacient si s sebou přináší několik obav, strachů a otázek: zda bude dobře vyčištěný, zda ho bude kolonoskopie bolet, strach ze samotného vyšetření, z úniku obsahu během vyšetření a také obavy z výsledku. Sestra je první, kdo se s pacientem setkává, a na ní záleží, zda vhodným slovem a úsměvem dokáže rozptýlit jeho strach a obavy. Pro snadnější průběh vyšetření je možné podat také medikaci, díky které není třeba kolonoskopii vnímat jako něco negativního, bolestivého a nepříjemného. Průběh i výsledek tohoto vyšetření také zásadně ovlivňuje příprava pacienta.
O tom, že prevence rakoviny prsu je důležitá a jak provádět samovyšetření, je povědomí poměrně rozšířené. Jak se to ale s prevencí a vyšetřením rakoviny varlat a prostaty? Je o ní už na veřejnosti dostatečně slyšet?
Je důležité zmínit, že nádor varlat se vyskytuje u mužů nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života a ročně je diagnostikováno více než 500 případů. Je potřeba se naučit opatrně varlata pravidelně samovyšetřovat. Nevšímat si jen bulek, ale také bolestivosti či změn na kůži, jako jsou nehojící se ranky. Pokud zaznamenáte změnu ve smyslu patologie, nesmíte návštěvu lékaře odkládat.
Pokud se v rodině, mužské linii, vyskytuje nádor prostaty, může si od 45 let věku každý muž nechat odebrat z krve tzv. PSA, od 50 let věku pravidelně každý rok. Je to velmi citlivý a spolehlivý krevní marker, který má dobrou výpovědní hodnotu. Před odběrem je nutné znát pravidla, která odběru předchází: zpravidla to bývá 24 hod bez pohlavního styku, ejakulace a jízdy na kole.
Varovné příznaky, které by neměly být ignorovány, jsou: nucení na močení, obtížné a časté močení, buzení ze spánku s nutkavým pocitem na močení, močení v malých dávkách či slabý proud moči.
Lze tedy nádorovým onemocněním nějak přecházet? Pokud ano, poradíte našim čtenářům, jak na to?
Mnoho nádorů je preventabilních – máme tedy dostatek nástrojů, jak onkologickým onemocněním předcházet. Jsou známy rizikové faktory obecně (kouření, alkohol, genetika, obezita, rodinný výskyt, stres, nedostatek spánku), z nichž se některým možno vyhnout, jiné podchytit a postižené adepty včas sledovat s cílem včasného záchytu.
Je důležité dobře znát své tělo, umět mu porozumět v rámci pozorování a samovyšetřování. Skutečně stačí pohled či pohmat na to, abyste bez obav navštívili lékaře.
Máme pro vás také poselství, že žádný boj není předem ztracený. Rozhoduje typ nádoru, včasný záchyt. Je řada nádorů nižší malignity, které lze spolehlivě vyřešit.
Nejdůležitější je přijít včas, třeba i za námi, nebojte se. J
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších zachráněných životů.
Medailonky
Petra Absolonová
Petra Absolonová od malička toužila léčit pacienty a původně chtěla pečovat o pacienty v LDN. V jejím prvním zaměstnání ji však nadchla endoskopie a dnes pracuje na pozici vrchní sestry gastroenterologického oddělení. Jak sama říká, pacienti pro ni nejsou jen čísla, ale jsou pro ni osobně důležití. Dokonce mají její osobní číslo a mohou jí kdykoliv zavolat. V rámci své odbornosti systematizovala péči o pacienty s PEG, aktivně přednáší na odborných kongresech, publikuje a je v předsednictví Gastroenterologické sekce sester.
Michaela Přikrylová
Sen stát se sestřičkou pomohla Michaele Přikrylové uskutečnit vlastní tchyně. Michaela nastoupila do Masarykova onkologického ústavu a nejen díky skvělému přístupu nadřízených pak dostudovala onkologickou specializaci na NCO NZO v Brně a obor Andragogika na Univerzitě J. A. Komenského Praha. Od roku 2006 pracovala jako sestra Preventivní ambulance pro samoplátce. V současné době pracuje jako staniční sestra a koordinátorka Centra prevence.
