Ne všechny bakterie jsou škodlivé – a mezi ty prospěšné patří právě jejich probiotické kmeny. Probiotika jsou živé mikroorganismy, kterých se přirozeně v našich střevech vyskytuje více než 500 druhů. Jsou velmi důležitou součástí nejen trávicího, ale také imunitního systému, a k lepšímu dokonce ovlivňují i naši náladu. Mají tedy velký pozitivní vliv na naše zdraví. Jejich nedostatek v organismu se může projevit například nadýmáním, průjmem či naopak zácpou, v horších případech i autoimunitními nebo zánětlivými onemocněními. Probiotika podporují střevní mikroflóru, zajišťují její rovnováhu a zabraňují přemnožení škodlivých bakterií, které ohrožují organismus, jako jsou například kvasinky rodu Candida, houby a viry. Také podporují samotné trávení – vstřebávají živiny, tvoří vitamíny a kontrolují vylučování.
Kdy a jak doplnit probiotika?
Potřeba je doplnit vzniká zejména při a po užívání antibiotik, jejichž užívání počet probiotických bakterií ve střevech zpravidla značně zredukuje. Jsou však vhodná i při zažívacích obtížích, stresu, změně stravy či prostředí, například na dovolené v zahraničí, a v neposlední řadě jako přirozená podpora imunity.
Probiotické bakterie můžete do těla doplnit například konzumací kysané zeleniny a kysaných mléčných výrobků, jako jsou kefíry a jogurty, nebo jednoduše pomocí doplňků stravy. Ty obsahují zpravidla několik různých kmenů bakterií, nejčastěji Lactobacillus (acidophilus, casei, plantarum, reuteri, rhamnosus) a Bifidobacterium (bifidum, longum, Streptococcus thermophilus).
Zdravé bakterie se živí fermentací prebiotik. Prebiotika jsou tedy jakousi potravou probiotik. Prebiotika jsou specifickým druhem nestravitelné vlákniny, takzvaných oligosacharidů. Nestravitelné proto, aby se v nezměněné podobě dostaly práve až do tlustého střeva, kde je zpracují probiotika. Kromě doplňků stravy můžete prebiotika doplnit pravidelnou konzumací potravin bohatých na prebiotickou vlákninu. Mezi takové patří česnek, cibule, chřest, cikorka, topinambur, jablka a opět kysané mléčné výrobky.
