Základem pro zdravý vývoj dítěte je dostatečný příjem pestré stravy obsahující maso, celozrnné výrobky, čerstvé ovoce a dostatečné množství zeleniny. Při pestré a dostatečně vyvážené stravě je doplňování některých vitamínů a minerálů zbytečné. Vitamíny dělíme do dvou velkých skupin: na vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní) a na vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní).
Základní pojmy
Hypervitaminóza je onemocnění způsobené přílišným množstvím vitamínů nahromaděných v organismu. Problém se dotýká především vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které jsou schopny se ukládat do tělesného tuku, na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě, jejichž přebytek se vyloučí močí.
Hypovitaminóza znamená nedostatek určitého vitamínu, což může vyústit v chorobný stav. Jedná se o lehčí formu avitaminózy.
Avitaminóza znamená absolutní nedostatek daného vitamínu.
a) Vitamíny rozpustné v tucích – A, D, E, K
Vitamín A
Vitamín A je důležitý pro růst a metabolismus všech typů buněk. Považuje se za významný antioxidant. Vitamín A také zvyšuje odolnost proti infekcím. Tento vitamín ovlivňuje buněčný růst, je velmi podstatný pro stavbu buněk, tkání, zrání plic a vývoj zraku dítěte. Je-li však retinol přijímán ve velké míře během prvního trimestru těhotenství, může způsobit poruchy vyvíjejícího se kardiovaskulárního a nervového systému plodu. Nedoporučuje se proto překračovat dávku nad 10 000 IU vitamínu A. Organismus mnohem lépe snáší příjem provitamínu A neboli karotenu. Ten je tělo schopno využít podle vlastní potřeby.
Vitamín A najdete buď v živočišných potravinách, jako jsou játra a mléčné produkty, nebo ve formě provitamínu A – karotenoidů přítomných v zelenině a ovoci, zejména v mrkvi, petrželi, rajčatech, špenátu či meruňkách.
Vitamín D
Suplementace vitamínu D je úzce spojena s dostatečnou dávkou vápníku, neboť oba jsou v období gravidity důležité při tvorbě kostní tkáně plodu. Je tedy důležité dodržet doporučené
dávkování kalciferolu – v období gravidity je ale bohužel většinou jeho příjem nižší, než by měl být. Problémem je pak způsobená hypovitaminóza vitamínu D, která může přímo u těhotné
způsobit osteomalacii, deformity pánve a nízký váhový přírůstek. Nedostatek kalciferolu může samotnému plodu způsobit růstovou retardaci anebo křivici.
Přírodními zdroji vitamínu D jsou mořské ryby (losos, tuňák, makrela), vejce, mléko a mléčné výrobky nebo hovězí maso.
Vitamín E
Vitamín E působí jako antioxidant, a tím chrání buněčné membrány před volnými radikály. Nedostatek vitamínu E může mít u předčasně narozených dětí vliv na některá onemocnění včetně chronického onemocnění plic, intraventrikulárního krvácení či retinopatie nedonošených dětí. Nedostatek vitamínu E se však během gravidity téměř nevyskytuje.
Bohatým zdrojem vitaminu E jsou pšeničné klíčky, oříšky, sója, máslo, mléko nebo rostlinné oleje.
Vitamín K
Vitamín K je nezbytný pro správnou funkci srážení krve, je tedy důležitý v prevenci krvácivosti. Hypovitaminóza se projevuje poruchami hemostázy a častým krvácením. Velmi citlivé na nedostatek vitamínu K jsou novorozené děti. Nadbytek vitamínu K z běžné potravy nehrozí, ale může nastat při podávání syntetického vitamínu K, který je podán jedinci. U novorozenců a u pacientů s poruchou některých enzymů může působit toxicky.
Hlavním zdrojem jsou vejce, luštěniny, kvasnice, játra a listová zelenina.
a) Vybrané vitamíny rozpustné ve vodě – B9, B12, C
Kyselina listová
Kyselina listová je důležitá pro vývoj mozku plodu, metabolismu aminokyselin, syntézu DNA a jiné důležité metabolické procesy.
Během gravidity často dochází k hypovitaminóze kyseliny listové, protože je tímto vitamínem přednostně zásobován plod. Nedostatek kyseliny listové může způsobit problémy jako předčasný porod nebo vrozené vývojové vady. Jednoznačně jsou dokázány defekty neurální trubice. Je však nutné doplňovat kyselinu listovou již před plánovaným otěhotněním. Kromě vlastní kyseliny listové je možné využít přímo její biologicky aktivní formu (metafolin), která přeskakuje některé metabolické kroky a je organismem lépe zpracována.
Potraviny, v nichž se kyselina listová přirozeně vyskytuje, jsou listová zelenina, košťálová zelenina, kořenová zelenina, jahody, maliny, pomeranč, datle, ořechy a pivovarské kvasnice.
Vitamín B12
Vitamín B12 hraje esenciální roli pro růst, množení buněk a má vliv i na přenos nervového vzruchu. V důsledku hypovitaminózy může docházet k poškození nervového systému. Vzniká činností mikroorganismů, proto není obsažen v rostlinách. Problém se pak může objevit u těhotných, které preferují veganskou nebo vegetariánskou stravu. Jeho množství v těle se snižuje s nadměrným příjmem sacharidů, které snižují jeho vstřebávání. U těhotných může tento problém způsobit i neplodnost.
Nejbohatší na tento vitamín jsou živočišné produkty, mezi které se řadí maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.
Vitamín C
Vitamín C má nezastupitelnou roli při rozvoji a správném fungování imunitního systému člověka. U těhotných a kojících je navíc nutné zvýšit příjem tohoto vitamínu. Vitamín C zachycuje volné radikály, čímž působí jako antioxidant a chrání tak organismus před srdečně-cévními onemocněními. Typickými projevy nedostatku vitamínu C jsou pak častější infekce, náchylnost k rýmě, únava, deprese nebo nervozita.
Mezi nejbohatší zdroje vitamínu C můžeme zařadit černý rybíz, kiwi, citrusy, papriku, květák, brokolici a kapustu.
Faktem je, že pravidelné užívání vitamínových doplňků po celou dobu těhotenství, a to zvláště s obsahem vitamínů skupiny B, může vést k nežádoucímu nárůstu hmotnosti nejen u nastávající matky, ale i u nenarozeného dítěte. O vhodně zvoleném přípravku je vždy nutné se poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.
PharmDr. Ondřej Žák
Lékárna SANO Rychvald
