Digitalizace, moderní komunikační technologie, monitoring / selfmonitoring, data … Jinými slovy telemedicína. Někdo má „osypky“ už jen z úvodní kombinace slov. Na první pohled to celé může působit složitě, ale není třeba mít obavy z nároků na naši technickou zdatnost. Ostatně kdo ještě nikdy neměl v ruce chytrý telefon, nepracoval s aplikací monitorující pohybovou aktivitu, nenosil na zápěstí chytré hodinky či nějaký fitness náramek? Myslím, že takových uživatelů příliš nebude ani u starší generace. Mladší členové rodiny navíc určitě vždy rádi pomohou.
O čem telemedicína je?
Zjednodušeně řečeno o zefektivnění a zkvalitnění diagnosticko-léčebného procesu neboli o zlepšení komunikace mezi lékaři a pacienty či mezi lékaři navzájem pomocí moderních komunikačních a informačních prostředků. Telemedicína je součástí digitalizace zdravotnictví, která představuje šanci, jak udržet stávající kvalitu péče, jež se posouvá do stále vyššího věku. Cílem telemedicíny ve vztahu k pacientovi je pak mj. podpora zdraví, prevence a zdravotní péče. V hlavní roli – data.
Klíčové je mít svá data pod kontrolou, stále při sobě a kdykoli je moci sdílet se svým lékařem. Příkladem mohou být data o hodnotách tlaku krve, které si měříme domácím tlakoměrem, hladiny cukru v krvi (glykemie) měřené glukometrem, ale i data o vývoji hmotnosti nebo třeba počtu kroků, které denně ujdeme. Prostředkem pro práci s daty pak jsou moderní komunikační technologie, tedy např. chytrý telefon, s nímž můžeme tlakoměr, glukometr či chytré hodinky nebo náramky s krokoměrem propojit.
Proč se monitorovat?
Odpověď je snadná – děláme to pro sebe, pro své zdraví. Potřeba zapojit se do péče o své zdraví v dnešní době, kdy lékařů a zdravotníků není nazbyt, stále sílí. Tím spíše, že kompenzaci řady onemocnění, jako jsou obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak ad., máme z velké části ve svých rukou. Monitoring, tj. zaznamenávání a sledování dat o vývoji daného onemocnění, je jednou z cest k jeho lepší kompenzaci. Je totiž známo, že ten, kdo se monitoruje, je v léčbě úspěšnější, a to ať už jde o monitoring glykemie u diabetika, krevního tlaku u člověka s vysokým krevním tlakem či hmotnosti nebo počtu kroků u obézního. Věnovat monitoraci (tzv. selfmonitoringu) pravidelně chvilku svého času a nečekat s měřením do ambulance specialisty jednou za tři měsíce se skutečně vyplatí.
Selfmonitoring usnadňuje například aplikace Čas pro zdraví (www.casprozdavi.cz). Jde o nástavbu k dalším aplikacím, které slouží ke shromažďování dat, ať už o stravě (Kalorické Tabulky), pohybové aktivitě (Garmin Connect, Google Fit, Apple Health ad.), krevním tlaku či glykemii, a které jsou zdarma. Pacienti tak přehledně na jednom místě shromažďují data, která mohou zpřístupnit lékaři, psychologovi, trenérovi pohybu či nutričnímu terapeutovi a zároveň s nimi online komunikovat.
Pohyb jako univerzální lék
Proč všichni stále dokola zdůrazňují roli pohybu? Protože ho dnes máme málo – sedavá zaměstnání, pohodlné cestování MHD či automobily atd. A protože to bohužel není pouze hmotnost, do níž se nedostatek pohybu promítá. Pohyb totiž zejména ovlivňuje fyzickou zdatnost, která je z dlouhodobého hlediska pro náš zdravotní stav a jeho vývoj zásadní. Pohyb má mnoho účinků na lidský organismus. Kromě zlepšení cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo snížení cholesterolu má i účinky přirovnávané k moderním antidepresivům. V neposlední řadě fyzicky zdatný člověk také lépe odolává stresu a lépe regeneruje.
Jak začít?
Nejsnáze dostupnou a pro naše tělo nejpřirozenější pohybovou aktivitou, k níž nepotřebujeme žádného trenéra, speciální sportoviště, ale pouze vhodnou obuv, je chůze. Hned na začátku ovšem pozor na nereálné cíle a limity. Zjistěte nejprve prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu nebo krokoměru chytrých hodinek či fitness náramků počet kroků, které obvykle denně ujdete nyní, a zkuste je pozvolna navyšovat, resp. zařazujte cíleně procházky. Ideálně tak, abyste větší počet kroků ušli vkuse. Inspirovat se přitom můžete trasami např. na stránkách www.pesistezky.cz.
A musí mě pohyb bavit?
Nemusí. Pokud nemáte prožitky z dětství spojené s radostí z pohybu, v pozdějším věku už je bohužel zřejmě nedoženete. V takovém případě si najděte pohyb, který vám bude vadit nejméně, abyste nepřišli o jeho pozitivní účinky. Pamatujte, že jakýkoli pohyb je lepší než žádný.
doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
Mgr. Bc. Lucie Burdová
