Na poradenský portál Neztratit se ve stáří se obrátila paní E. (60 let). Na žádost o pomoc reagovala sociální pracovnice portálu Neztratit se ve stáří, která velmi ocenila péči paní E., zároveň však měla pochopení v tom, že péče je náročná a vyžaduje opravdu hodně energie. Pracovnice pomohla paní E. zorientovat se ve službách, které by péči o tatínka ulehčily a zároveň by se tatínkovi dostala péče odborníků.
Její situace byla taková, že sama byla invalidní důchodkyní a zhruba posledních 6 let pečovala o své rodiče. Maminka i tatínek pobírali příspěvek na péči a jejich dcera, paní E., k nim každý den jezdila, starala se o ně, dělala nákupy, pomáhala s hygienou a zajistila vše, co bylo potřeba.
V odpoledních hodinách se vracela domů, ještě svým rodičům zavolala, zda je vše v pořádku a následně mohla péči „pustit z hlavy”. Každý den po návratu domů se ale zároveň musela postarat také o svou rodinu, která na ni doma čekala.
Maminka paní E. bohužel náhle zemřela, a tak se paní E. rozhodla přestěhovat natrvalo ke svému tatínkovi, který již potřeboval péči 24 hodin denně. Tatínek paní E. měl Parkinsonovu chorobu, stařeckou demenci, měl špatný zrak, téměř už nechodil a potřeboval pomoc i se stravou. Paní E. si byla vědoma toho, že takový styl života, který vedla, se nedá zvládnout, a to i s ohledem na její zdravotní stav. Zároveň ji mrzelo, že poslední tři měsíce neměla čas ani na svou rodinu a děti. Její manžel měl sice pochopení, ale v domácnosti již propukaly hádky. Péče o tatínka ji zaměstnala natolik, že na syna ani vnoučata již nezbyl žádný čas.
Rodina paní E. i doktoři říkali, že by bylo nejlepší tatínka umístit do nějakého pobytového zařízení. Paní E. věděla, že mají pravdu, ale z té představy ji bolelo srdce. Když toto téma otevřela s tatínkem, ten se rozplakal a řekl jí, že vše zvládne sám doma. Paní E. byla z celé té situace velmi zoufalá a unavená. Nevěděla, zda jí někdo může pomoci, ale zkusila to a obrátila se na portál Neztratit se ve stáří.
Možnosti
Pokud chce tatínek žít stále ve svém domácím prostředí (a je to reálně možné), je možné využít následujících služeb.
Pečovatelská služba – pečovatelé pomohou přímo u klienta doma s běžnými domácími pracemi, hygienou, nákupem, donáškou jídla či při denních aktivitách. Členům rodiny to usnadní práci a mají čas se věnovat dalším věcem nebo být v práci.
Osobní asistence – nabízí podobnou pomoc jako pečovatelská služba, podstatou je pomoc klientovi na místě a v dobu, kterou si sám vybere. Služba může být poskytována bez omezení 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Existují také služby stacionářů (denních či týdenních), kam mohou senioři docházet a být v kontaktu s ostatními vrstevníky. Služby denního stacionáře pro seniory jsou určeny seniorům, kteří bydlí se svými blízkými doma, ale přes den, kdy se o ně jejich rodiny nemohou postarat, potřebují mít zajištěnou pomoc, podporu a kontakt s druhými lidmi. Služby týdenního stacionáře pak zahrnují zajištění bydlení s veškerým zázemím a poskytovanou péčí. Nabízí se zde obvykle mnoho terapeutických a zájmových činností a snaží se o co největší zapojení uživatelů do běžného společenského prostředí. Vše samozřejmě vždy v závislosti na míře schopností klienta.
Dále je možné využít služby center denních služeb. Hlavním cílem center denních služeb je umožnit klientům hodnotně prožít den s možností využití nabízených aktivit v prostředí přizpůsobeném jejich onemocnění nebo postižení. Centra se snaží individuálně podporovat a co nejvíce rozvíjet soběstačnost těchto osob tak, aby mohly žít co nejdéle ve svém domácím prostředí.
Pokud je situace taková, že o tatínka už nelze pečovat doma, je vhodné zkusit si s ním promluvit o možnosti pobytové služby. Naladit rozhovor ve smyslu toho, že o klienty, kteří žijí například v domovech pro seniory, je krásně a odborně postaráno. Pro seniory s Alzheimerovou chorobou nebo dalšími typy demence existují domovy se zvláštním režimem. Jedná se o pobytovou službu, kde jsou klienti ubytování na pokojích, mají zajištěnou celodenní stravu a je jim poskytována komplexní péče profesionálů 24 hodin denně. Pečovatelé a ostatní pracovníci pomáhají klientům při zvládání běžných každodenních činností, jako je například osobní hygiena a péče o vlastní osobu, to vše s ohledem na důstojnost seniorů. Zajišťovány jsou také vzdělávací a aktivizační činnosti, jako je například trénování paměti nebo pohybová cvičení.
Je možnost využít odlehčovacích služeb, kdy je klient na přechodnou dobu umístěn do zařízení, kde je mu poskytnuta veškerá potřebná péče. Jde o něco podobného jako domov pro seniory, ale pouze na určitou dobu (zpravidla 3 měsíce). Jejich blízkým tyto služby poskytují čas na odpočinek a jisté zastoupení v péči o seniora. Pečující má tedy možnost využít volný čas pro sebe. Klientům je nabízena pomoc v sebeobsluze (oblékání, strava, hygiena), doprovod k lékaři na vyšetření či zapůjčení kompenzačních pomůcek.
Kontakty na všechny zmíněné služby zaslala pracovnice e-mailem.
Sociální pracovnice nabídla také možnost spojit se s kolegyní psycholožkou, která se na téma stáří, stárnutí a komunikace se seniory zaměřuje. Nabídla samozřejmě i možnost být nadále v kontaktu.
Paní E. odpověděla: „Děkuji Vám za tu úžasnou rychlou odpověď. Teď si ji pozvolna pročtu a promyslím a proberu s manželem, co by šlo vzhledem k tatínkovu stavu využít. “ Dále zmínila, že obědy od pečovatelské služby už využívá, a to již dob péče o maminku. Zároveň má tatínek k dispozici i oranžové tlačítko SOS.
Paní E. s rozloučením ještě jednou poděkovala a v případě potřeby se na portál Neztratit se ve stáří znovu obrátí.
Příběh sepsala sociální pracovnice Mgr. Lenka Josková Neztratit se ve stáří
