Bakterie nás provázejí od samotného vzniku života na Zemi. Nalezneme je několik desítek metrů pod povrchem Země i v atmosféře ve výšce 10 km. V mrazu či ledu vydrží i stovky let, některé přežívají a běžně se vyskytují i v horkých pramenech. O tomto mikrosvětě víme stále málo a věda zatím popisuje pouze maličký zlomek všech možných bakterií, které se na naší planetě vyskytují.
Bakterie známe spíše jako nebezpečné mikroorganismy vyvolávající různá onemocnění, jako je angína, salmonelóza, borelióza. Chápeme je jako něco nebezpečného. Naše tělo na ně reaguje prostřednictvím imunitního systému, aby je zneškodnilo. Poslední dobou se stále více hovoří a píše také o přátelských bakteriích či přátelské mikroflóře, která je nedílnou a nezbytnou součástí našeho organizmu.
Přátelské bakterie máme například na kůži, kde nám udržují správné pH pokožky. Pokud se příliš často myjeme agresivním mýdlem, zničíme je, a to může vést k ekzémům a rozličným bakteriálním kožním zánětům. Narušíme-li mikroflóru dutiny ústní, můžeme očekávat i vyšší kazivost zubů a záněty dásní. Nesprávné složení vaginální mikroflóry vede k výtokům či bolestivým projevům zánětu pochvy.
Vůbec nejvíce přátelských bakterií však máme ve střevech. Je jich tam více než buněk našeho těla a mají celkovou hmotnost kolem 1,5 kg. Ne nadarmo se říká: „Jaká jsou tvoje střeva, takové je tvé celkové zdraví“. Vskutku, střevní mikroflóra, náš druhý mozek, zasahuje do mnoha pochodů v našem těle. Bezprostředně ovlivňuje zažívání a trávení. Nejsou-li správně zastoupeny přátelské bakterie ve střevech, můžeme mít průjem nebo naopak zácpu. Střevní mikroflóra také vytváří bariéru pro vstup infekčních bakterií a virů do těla. Spolupracuje s imunitním a nervovým systémem a rozhoduje o tom, jaká bude naše obranyschopnost. Jsou popsány souvislosti mezi střevní mikroflórou a obezitou, záněty močových cest či výskytem depresí. Vyrábí nám také některé vitamíny skupiny B a vitamín K. Dříve se předpokládalo, že mateřské mléko je sterilní a neobsahuje bakterie. Dnes již víme, že přátelské bakterie se prostřednictvím lymfatického systému dostanou ze střev matky do mateřského mléka, podílejí se na osídlení střev miminka a formování jeho vlastní imunity. Proto je kojení tak důležité.
Jedním z důležitých faktorů pro kvalitu naší střevní mikroflóry je strava, především obsah vlákniny, která vytváří pro přátelské bakterie příznivé prostředí a slouží navíc jako jejich potrava. Živé probiotické bakterie můžeme do těla doplňovat také přímo, aby nám mikroflóru obohatily a rozmnožily. Přirozeně například jogurty a dalšími kysanými mléčnými výrobky, kvašenou zeleninou, kyselým zelím. Zde ale musíme počítat s tím, že nám žaludeční kyselina třetinu až polovinu přátelských bakterií zabije dříve, než doputují do střev. Proto je stále častěji využíváno doplňování přátelských bakterií ve formě doplňků stravy – probiotik ve formě tobolek se sypkou směsí živých bakterií, jež projdou žaludkem bez újmy a jejich obsah se uvolní až v tenkém střevě (tzv. acidorezistentní tobolky). Probiotika obsahují miliardy přátelských bakterií různých druhů, především laktobacily a bifidobakterie. Jsou doporučovány při zácpě, průjmu, nedostatečné imunitě, celé řadě chronických onemocnění a jako prevence pro udržení celkového zdraví.
Je známo, že antibiotika sice rozhodujícím způsobem pomohou při likvidaci nepřátelských (patogenních) bakterií vyvolávajících infekci, nicméně na druhé straně vždy částečně zlikvidují i miliardy přátelských bakterií, což může mít vliv na následné oslabení imunity. Proto je dnes užívání probiotik standardem po jakékoli infekci a také současně při léčbě antibiotiky. Ale pozor ─ pokud užijeme současně antibiotikum a probiotikum, efekt se bude míjet účinkem, protože antibiotikum takto živé probiotické bakterie zabije. Proto se probiotika doporučují užívat mezi dávkami antibiotik, aby k setkání probiotik s antibiotiky nedošlo.
Navštívíte-li Moji lékárnu, neváhejte personál požádat o doporučení vhodného probiotika.
