Důležitost stravy, spánku, pohybu, pitného režimu, vztahů, psychického rozpoložení a prostředí vysvětluje pro magazín Moje lékárna lékař celostní medicíny Jan Vojáček. V rozhovoru pan doktor také radí, jak by se senioři měli během pandemie udržovat v kondici a také prozradil, jak se on sám chrání před coronavirem.
Pane doktore, ve vaší praxi se zabýváte celostní, tzv. funkční medicínou. Můžete prosím popsat čtenářům, co to znamená?
Znamená to jiný postoj k chronickým nemocem, a to takový, že chronickou nemoc bere jako adekvátní projev kontextu života daného člověka. Snaží se tak daný kontext osvětlit. Individuálním přístupem k člověku a respektem k jeho unikátním dispozicím provádí člověka k pochopení, proč mohl onemocnět. Toto pochopení je základním předpokladem a motivačním prvkem k nápravě. Funkční medicína tedy nepřistupuje k chronickým nemocem jako k nevyléčitelnému ortelu. Pokud se změní kontext, proč nemoc vznikla, pak není důvod, aby dále přetrvával její projev. Není to samozřejmě snadné a každý se nevyléčí, každý si však může zlepšit kvalitu života. Oblasti zájmu, který kontext plní, jsou životní styl ─ strava, spánek, pohyb, pitný režim, psychické aspekty ─ vliv myšlení, emocí, sociální prostředí ─ vliv vztahů a také vliv prostředí ─ domov a práce.
V čem vidíte hlavní výhody tohoto přístupu?
Tento přístup přináší naději, že chronická nemoc nemusí být doživotní ortel, a možnost ke zlepšení kvality života, a to převzetím zodpovědnosti za svoje zdraví a nastoupením na cestu změn, které tomu mohou pomoci. Funkční medicína je o rovnocenné spolupráci mezi lékařem, jeho týmem a člověkem. Do týmu patří fyzioterapeuti, výživoví poradci, psychologové, kouči a další průvodci, kteří napomáhají člověku nalézt ztracené zdraví.
Jak se liší vyšetření ve vaší ordinaci oproti klasickému vyšetření u praktického lékaře?
Liší se hlavně časovou dotací. S klientem je potřeba strávit 60─120 minut, aby se kontext mohl probrat. Lékař tedy při tomto pohovoru důsledně věnuje pozornost právě oněm aspektům, které mohou mít vliv ─ životní styl, psyché a prostředí. Lékař musí mít adekvátní povědomí o těchto sférách. Ty se však na medicíně prakticky neprobírají. Zároveň bere v potaz všechny dosavadní vyšetření, a pokud uzná za vhodné, doporučí nějaké další. Vše s respektem ke komplexnímu fungování organismu a fyziologickým souvztažnostem, tedy že vše souvisí se vším.
Jak velký vliv má podle vás psychika na zdravotní stav člověka?
Podle mých zkušeností ─ jak osobních, tak profesních ─ obrovský. Žijeme v době hojnosti. Prakticky všeho máme mnohem více, než potřebujeme, a přesto roste počet lidí neurotických, úzkostných a depresivních. To jde ruku v ruce s nárůstem chronicky nemocných lidí. Není to náhoda. Tělo a mysl velmi úzce souvisí. Jedno ovlivňuje druhé.
Co byste řekl, že je největším zabijákem lidstva?
Naše vlastní mysl.
Pojďme trochu zabrousit do aktuální situace. Co byste poradil především seniorům, kteří kvůli pandemii omezili pobyt mezi lidmi a více času tráví doma? Čím by se podle vás měli udržovat v psychické i fyzické kondici?
Staří lidé jsou kvůli hormonálním změnám často dehydratovaní ─ nepociťují totiž pocit žízně. Je potřeba pít dostatek vody. Bohužel senioři bývají také spánkově deprivovaní, protože hůře spí. S tím mohou pomoci některé bylinky na spaní. Pokud je to jen trochu možné, měli by senioři trávit čas na slunci a vzduchu. Množství vitamínu D v těle by si měli nechat kontrolovat u lékaře. Tento vitamín je podle všech zjištění velmi důležitý pro lehký průběh Covidu. Nic nelze zkazit doplněním vitamínu C a doporučuji v rámci možností nešetřit na kvalitní stravě. Naprosto zásadní však je, aby senioři netrpěli pocitem samoty a sociálního odloučení. To je dle mého názoru nejrizikovější faktor.
Jakým způsobem se vy osobně chráníte před coronavirem?
Dostatečným spánkem, sluncem, vitamínem C, radostí se svými blízkými a nesledováním zpráv.
