V současné nelehké době koronavirové pandemie přirozeně hledáme tu nejúčinnější obranu vůči infekci. Nejen proto, abychom jí nejlépe předešli, ale také pro případ, že nás infekce zachvátí. A tehdy je potřeba silná imunita, která zmírní průběh onemocnění a napomůže k rychlé rekonvalescenci, pokud možno bez dalších následků. Staří známí pomocníci – vitamin C a vitamin D, jsou klíčové vitaminy, které dovedou jak předcházet infekcím, tak zmírnit jejich průběh a urychlit zotavení.
Vitamin C přispívá k imunitní obraně tím, že podporuje mechanismy vrozeného i adaptivního imunitního systému. Podporuje obranu kůže a sliznice proti patogenům a chrání ji před oxidačním stresem. Vitamin C se hromadí v obranných buňkách, jako jsou neutrofily, a může tak zintenzivnit vyhledávání mikrobů (chemotaxi), jejich pohlcování a zabíjení (fagocytóza). Vitamin C také urychluje tvorbu a diferenciaci buněk zvaných lymfocyty, které regulují imunitu, pomáhají zabíjet buňky napadené viry a pamatují si nepřátelské mikroorganismy pro případ příštího setkání se stejnou infekcí. Nedostatek vitaminu C má za následek zhoršenou imunitu a vyšší náchylnost k infekcím. Konzumace jeho zvýšeného množství dovede infekcím jak předcházet, tak i napomáhat jejich léčbě. Prevence infekce vyžaduje příjem vitaminu C okolo 100–200 mg denně. Pomoc při léčbě infekce vyžaduje výrazně vyšší (gramové) dávky vitaminu, aby byla kompenzována zvýšená zánětlivá odpověď a metabolická poptávka.
Vitamin D se nyní skloňuje ve všech pádech vlivem nových poznatků o jeho nedostatku v populaci a roli v ovlivnění imunitního systému. Jak je známo, vitamin D vzniká hlavně vlivem působení slunečního záření. Abychom zabránili nedostatku vitaminu D, je zapotřebí dvacet minut slunečního svitu denně, při vystavení více než 40 % kůže. Zdrojem vitaminu D mohou být také tučné ryby (losos), mléko, máslo, vejce. Většina populace má bohužel nedostatečnou hladinu vitaminu D zejména od podzimu do jara, proto je doporučováno přijímat vitamin D3 ve formě doplňků stravy. Řada nedávných studií ukazuje souvislosti mezi nedostatkem vitaminu D a rakovinou, kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou, autoimunitními chorobami a depresí. Zvláště starší lidé trpí jeho nedostatkem a jeho potřeba je mnohem vyšší u diabetiků, obézních a hospitalizovaných osob.
Pokud jde o současnou koronavirovou pandemii, jarní zkušenosti v mnoha evropských zemích uvádějí souvislost mezi nízkými hladinami vitaminu D a počtem úmrtí. Lidé s nízkými hladinami vitaminu D jsou také náchylnější k vážnému a vleklému průběhu infekce. Co se týče působení vitaminu D, předpokládá se, že pomáhá aktivovat bílé krvinky zvané NK-buňky (natural killers – „přirození zabijáci“), jež představují první linii obrany proti virům a bakteriím po jejich vstupu do těla. Další nové poznatky naznačují, že se vitamin D podílí na mechanismech, které zabraňují vstupu koronaviru do buněk tkání.
V případě velkého deficitu vitaminu D je doporučována počáteční intenzivní suplementace po dobu 8 týdnů vitaminem D3 (dávka 6000 IU denně nebo 50 000 IU týdně). Jakmile je překročena stanovená optimální hladina v krvi, doporučuje se denní udržovací dávka 1 000 až 2 000 IU. U vysoce rizikových dospělých, kteří mají nedostatek vitaminu D (obézní lidé, osoby užívající určité léky, lidé s malabsorpčním syndromem), bývá počáteční dávka vyšší (10 000 IU). Po optimalizaci hladiny se doporučuje se udržovací dávka 3000 až 6000 IU denně.
V lékárnách jsou dnes běžně k dostání přípravky obsahující 1000 nebo 2000 IU v denní dávce.
