Obezita je stav organismu charakterizovaný zmnožením tuku, pro přesné určení používáme tzv. body-mass index (BMI). Tento index je možné spočítat tak, že váhu v kg vydělíme druhou mocninou tělesné výšky v metrech. Nadváha odpovídá hodnotě 25, obezita pak číslu 30. Optimální hodnota indexu pro bezproblémový život je mezi 20 a 22. Tento výpočet se bohužel nedá extrapolovat na všechny pacienty – výjimku tvoří svalnatí jedinci, děti či těhotné ženy. V České republice podle statistických údajů z roku 2017 téměř každý druhý člověk trpí nadváhou a každý čtvrtý pak některým typem obezity. Česká republika se tak řadí na přední příčky žebříčku obezity.
Obezita je nebezpečným rizikovým faktorem řady onemocnění, jako jsou nádory, onemocnění kardiovaskulárního systému, například arteriální hypertenze nebo cévní mozková příhoda, či endokrinologická onemocnění, jako diabetes mellitus. Jedinec je společensky izolován a mohou se objevit deprese či jiné poruchy osobnosti. Obézní jedinci zaznamenávají vyšší zátěž na klouby, což v důsledku může vést k jejich onemocnění a zhoršené mobilitě. Dalšími komplikacemi mohou být dýchací problémy, kožní problémy, neplodnost, gynekologická onemocnění a onemocnění trávicího traktu.
Příčinou rozvoje obezity může být genetická predispozice, zvýšený energetický příjem, účinek hormonů anebo užívání některých léků. Velikou roli může hrát u citlivějších jedinců i psychika.
a) Genetické predispozice – zde řadíme způsob fungování našeho metabolismu, pohybovou aktivitu anebo naše osobní chutě.
b) Léky – široké spektrum léčiv může ovlivnit tvorbu a zpracování lipidů a cukrů, chuť k jídlu či energetickou bilanci organismu. Zmíním zde např. kortikoidy, vitamíny, hormony, léky na nádorovou terapii, antidepresiva, antipsychotika, léky na snížení krevního cukru, léky na snížení krevního tlaku, léky na léčbu epilepsie, léky proti křečím.
c) Energetický příjem a výdej – zde platí jednoduché pravidlo: energetický příjem by neměl převyšovat energetický výdej. Problémem je nadbytek cukrů a tuků v potravě, bílkoviny by na rozvoj obezity neměly mít vliv. Energetický výdej se poté skládá ze tří složek: klidového výdeje, postprandiálního výdeje a sportovní aktivity. Postprandiální výdej má co do činění s energetickým efektem trávení našeho jídla. Klidový výdej se zase týká energetického výdeje v klidu bez jídla a tělesných aktivit během dne.
d) Hormony – nadbytek nebo nedostatek některých hormonů může způsobit vznik a rozvoj obezity (nedostatek hormonů štítné žlázy, nadbytek glukokortikoidních hormonů, nedostatečná funkce pohlavních žláz, snížená funkce nadledvinek, poruchy hypothalamu, nadbytek hormonu prolaktinu a mnohé další onemocnění).
e) Faktor psychiky – noční vyjídání ledničky, přejídání na základě pozitivních či negativních emocí (radost, strach), atd.
Základem je úprava jídelníčku a našeho životního stylu. Konzumovat bychom měli většinu potravin v rozumné míře, v menších dávkách a v kratších časových intervalech. Omezíme tuky a jednoduché cukry, zvýšíme příjem vlákniny. Redukujeme množství soli na 5 g denně, proto není vhodné žádné jídlo dosolovat. Vyvarujeme se konzumaci sladkých nápojů, energetických nápojů a minerálek přesycených oxidem uhličitým, tyto nápoje nahradíme čistou vodou, případně čajem. Nebezpečím je také nadměrná konzumace alkoholu, který může být kaloricky velmi bohatý a jeho konzumace zároveň poškozuje játra.
Do našich každodenních aktivit bychom měli zakomponovat pohyb, zpočátku stačí i 30 minut třikrát týdně, později přidávat na intenzitě a délce. U velmi obézních lidí preferujeme procházky kvůli vysoké zátěži kloubního aparátu. Při snížení váhy přidáváme plavání či jízdu na kole nebo rotopedu, a to nejlépe každý den alespoň 30 minut.
I když je to v našem uspěchaném 21. století těžké, měli bychom umět snížit hladinu stresu, kterému jsme vystaveni, např. již zmíněnou pohybovou aktivitou.
V lékárně má lékárník poměrně omezené pole působnosti v léčbě obezity, těžší případy (které popíšu později) by měly být odeslány k lékaři. Lékárník nebo farmaceutická asistentka zde plní roli jakéhosi psychologa a měli by pacienta zejména motivovat k samoléčbě a trpělivě mu vysvětlit, že obezita je velký problém dnešních dní. I snížení o 10 % jeho tělesné váhy významně snižuje riziko rozvoje komplikací obezity.
Volně prodejné v lékárně je psyllium (Psyllium Galmed). Jedná se o obaly ze semen jitrocele indického, které obsahují velké množství vlákniny rozpustné i nerozpustné ve vodě. Vláknina v nás vyvolává falešný pocit sytosti, vyhneme se tedy další konzumaci potravin a pochutin. Potraviny s vyšším obsahem vlákniny jíme obvykle pomaleji, protože je musíme pořádně kousat a žvýkat delší dobu. Mozek získá více času na informaci, že jsme již sytí a nepotřebujeme přijímat další kalorie. Žaludek se vyprazdňuje pomaleji, protože stravu s větším obsahem vlákniny déle zpracovává. Velkou výhodou je fakt, že vláknina neobsahuje žádnou energii.
Léčivé přípravky k léčbě obezity jsou zpravidla vázány na lékařský předpis. Jejich předepisování, případně chirurgická léčba je tedy plně v kompetenci lékaře.
1) V případě poruchy glukózové tolerance (glukóza nad 7 mmol/l) nebo vysoké hladiny krevního cukru (nad 11 mmol/l) odesíláme nemocného k lékaři hned. V případě poruchy glukózové tolerance je vhodné provést orální glukózový test (oGTT).
2) Pokud u pacienta v lékárně při monitoringu naměříme tlak krve nad 140/90 mm Hg.
3) Pokud je pacient depresivní nebo úzkostný, tyto problémy spolu často úzce souvisí.
4) V případě že při měření BMI v lékárně naměříme hodnotu nad 30, nebo nad 27 a přitom jsou rozvinuty komplikace (viz výše). Obezita je jedním z rizikových faktorů mnohých onemocnění.
5) Pokud nejsme schopni dosáhnout cílových hodnot u krevního tlaku, hladiny krevního cukru, případně hladiny určitého typu cholesterolu.
PharmDr. Ondřej Žák
