Mít dostatek kvalitního spánku je luxus, který si nemůže v dnešní uspěchané době řada lidí dovolit. Zatímco naši předkové před sto lety chodili spát se slepicemi a spali v průměru devět hodin denně, lidé dnešní doby spí v průměru až o dvě hodiny méně. Potřeba spánku se pak s rostoucím věkem zkracuje – zatímco novorozenci spí až 17 hodin denně, u školáka je to asi 11 hodin. Dospělí jedinci pak naspí v průměru 7–9 hodin.
Spánek se skládá ze dvou fází: REM a non-REM. Fáze REM (rapid eye movement – rychlé oční pohyby) je charakterizovaná právě rychlými pohyby očí a slabou svalovou aktivitou. Spánek je lehčí a právě během této fáze se zdá většina našich snů. Do fáze REM se během noci dostane člověk asi 4–5krát, zpočátku trvá několik minut, během noci se však prodlužuje. Naproti tomu fáze non-REM je charakterizována čtyřmi stádii spánku podle jeho hloubky, od bdění až po velmi hluboký spánek. Svaly jsou uvolněny a oči se nepohybují. Celý cyklus střídání fází trvá asi 100 minut, většinu z cyklu tvoří stádia non-REM, asi 80 % u dospělého člověka.
Samotná nespavost se projevuje přerušovaným spánkem, problémy s usínáním a probouzením v časných ranních hodinách. Nemocný má snížený výkon během dne, stěžuje si na celodenní únavu, ale večer nemůže usnout. V dnešní době je nespavost poměrně velkým a rozšířeným problémem, a to zejména u starších lidí. Problémem je pak i snížení stavu bdělosti, takže pacienti s tímto problémem mohou mít potíže pří řízení auta.
a) Primární – mezi primární příčiny patří špatný spánkový režim a hlavně stres. Jedná se hlavně o tzv. workoholismus (práci do pozdních nočních hodin), dále pak spací pauzy během dne či nepravidelný spánkový režim, kdy jedinec odchází do postele každý den v jinou dobu.
b) Sekundární – sekundární příčiny jsou spojeny s nemocí, jedná se především o spánkové apnoe a nemoc neklidných nohou. Syndrom spánkové apnoe je velmi vážná porucha spánku, v jejímž důsledku pacient opakovaně přestává dýchat. Dochází k zástavě dechu a pacient se přes noc opakovaně probouzí. Spánek tedy není hluboký, je nekvalitní a pacient není po probuzení odpočatý, i když spí déle. Léčba patří do kompetence lékaře a spánkové laboratoře. Typickým projevem syndromu neklidných nohou je nesnesitelné nutkání pohybovat končetinami, které je většinou vyvolané nepříjemnými pocity v nohou. Pacienta trápí brnění, pálení, svědění, bolest v oblasti lýtek, štípání, pocit těžkých nohou či otoky. Příznaky s nutkáním pohybovat končetinami se objevuji nejčastěji večer před spaním, čímž ovlivňují kvalitu spánku. Léčba této nemoci patří opět do rukou lékaře.
Pokud pacient trpí některými z těchto symptomů (nekvalitní spánek, časné buzení, pozdní usnutí, spánek není osvěžující, jedinec se dlouho budí) je vhodné ho odeslat na vyšetření k lékaři, případně do spánkové laboratoře. Nespavost často doprovází deprese nebo úzkostné poruchy, nadužívání návykových látek a alkoholu nebo některá vážná onemocnění:
a) onemocnění srdce, cév, plic nebo trávicí soustavy,
b) potíže se štítnou žlázou a s hormony,
c) nádory,
d) Parkinsonovu chorobu,
e) nemoci nervové soustavy – polyneuropatie,
f) epilepsii,
g) diabetes mellitus,
Nespavost mohou způsobovat i některé běžně užívané léky, například léky na snížení TK, antibiotika, antipsychotika, antidepresiva, hypnotika, léky na léčbu astmatu, případně hormony.
Stačí dodržovat pár jednoduchých rad, které se týkají spánkové hygieny:
1) Do postele si jdeme lehnout, pokud jsme opravdu unavení. Během dne si neleháme a nepospáváme. Pokud jsme nuceni ulehnout, spánek by neměl překročit 20 minut.
2) 3–4 hodiny před spaním bychom neměli sportovat ani cvičit. Zvýšena tělesná aktivita těsně před spaním může negativně ovlivnit kvalitu našeho spánku. Cvičení je naopak vhodné praktikovat během dne pravidelně alespoň 4–5krát týdně.
3) Každý si zvolí tzv. předspánkovou relaxaci, které mu vyhovuje (luštění křížovek, čtení či večerní sprcha). Relaxací eliminujeme problém s večerním usínáním.
4) Postel slouží ke spaní – neměli bychom zde číst, jíst, sledovat TV či vykonávat jiné aktivity.
5) Několik hodin před spaním bychom měli vynechat těžká jídla. Dále je doporučeno vyvarovat se nadměrné konzumaci alkoholu (více než jedna sklenice piva nebo sklenička vína). Nepijte kávu, Coca-Colu a černý čaj těsně před spaním. Tyto pochutiny snižují kvalitu našeho spánku. Člověka aktivizuje i nikotin, proto před spaním nekuřte.
6) Je dobré si nastavit pravidelný režim. Bez ohledu na víkend či běžný den je vhodné ulehat a vstávat stále ve stejnou dobu.
7) V ložnici zatáhneme žaluzie, minimalizujeme hluk a pokoje temperujeme na 20 °C, často větráme.
8) Téměř nutností jsou kvalitní polštáře a matrace pro správnou polohu vaší páteře, čímž opět zvýšíme kvalitu spánku.
K samoléčbě jsou volně prodejné pouze bylinné preparáty a melatonin. Všechny léčivé přípravky jsou vázány na recept a jejich předepsání je v kompetenci lékaře. K odstranění potíží se spánkem může pomoci i psychoterapie, akupunktura či fyzikální terapie (léčba jasným světlem, magnetoterapie). Navození spánku mohou pomoci čaje či čajové směsi, tablety a kapky, které obsahují meduňku lékařskou, mučenku pletní, šafrán setý, kozlík lékařský, mátu lékařskou či chmel otáčivý (Neospan, GS Dormian Rapid, Baldriparan, Persen, Persen forte). Pokud pacient užívá jiné léky, je vhodné se vyhnout přípravkům s třezalkou tečkovanou, která může s lékem interagovat a snižovat jeho účinek. Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se řeší podáváním melatoninu (Melatonin Forte, Melatonin Plus). Jedná se o přirozený lidský hormon produkovaný šišinkou v mozku, který kromě ovlivnění spánkových rytmů navozuje i spánkový stav. Používá se i k léčbě tzv. jet lagu (nespavost způsobená častým střídáním časových pásem, a tedy i nepravidelným cirkadiálním rytmem). Vždy je vhodné se poradit se svým lékárníkem nebo farmaceutickou asistentkou.
PharmDr. Ondřej Žák
