Cíle působení antibiotik jsou různé, některá zasahují do tvorby buněčné stěny, jiná ovlivňují tvorbu bílkovin v buněčné buňce, další zasahují do tvorby nukleových kyselin (DNA, RNA).
Stručná charakteristika antibiotik
Antibiotika (ATB) jsou látky, které jsou schopny usmrtit bakterie anebo alespoň pozastavit jejich růst. Původní pojem antibiotika je odvozen od látek přírodního původu produkovaných mikroorganismy k zajištění jejich životního prostoru, které člověk chytře využil ke svým potřebám v humánní medicíně. Čistě chemické látky se nazývají přesněji chemoterapeutika. Některá antibiotika (chemoterapeutika) jsou kromě bakterií účinná i proti prvokům a houbám. Cíle působení antibiotik jsou různé, některá zasahují do tvorby buněčné stěny, jiná ovlivňují tvorbu bílkovin v buněčné buňce, další zasahují do tvorby nukleových kyselin (DNA, RNA).
Co je největším problémem antibiotické terapie v dnešním moderním světě
Problémem číslo 1 v dnešním rychle se rozvíjejícím moderním světě je antibiotická rezistence, a to z důvodu masivního, často zbytečného předepisování těchto látek. Jedná se v podstatě o schopnost bakterie ubránit se působení daného ATB. Rezistenci dělíme na primární – jedná se o geneticky podmíněnou rezistenci, patogen není citlivý na dané ATB, a sekundární – bakterie získá obranyschopnost během terapie anebo po ní. Zvláštním případem je zkřížená rezistence – podobná chemická struktura a stejný mechanismus účinku způsobí, že bakterie na ATB nereaguje.
Jak správně užívat antibiotika
Základním kamenem celé antibiotické terapie je fakt, že antibiotika se užívají jenom v případě krajní nezbytnosti ve správně zvolené dávce, po přesně danou dobu užívání a v přesně nastaveném dávkovacím intervalu.
Jelikož ATB účinkují pouze na bakterie, je nutné, aby lékař u nemocného odebral vzorek krve a změřil hodnoty bílkoviny CRP (C-reaktivní protein), který při naměřené vyšší hodnotě signalizuje probíhající zánět. Lékař musí zhodnotit stav pacienta a přídatné symptomy, protože samotně zvýšené CRP může odkazovat i na jiná onemocnění. Pokud lékař na základě objektivního posouzení stavu nasadí antibiotika, pacient by měl dodržovat některá jednoduchá opatření, která tuto cílenou terapii podpoří. Antibiotika by se měla brát v pravidelných intervalech. Když si pacient zapomene vzít tabletu, snaží se ji vzít co nejdříve. Je nezbytné brát antibiotika po celou dobu, kterou nastaví váš lékař. Pacient by měl během léčby odpočívat a dodržovat režimová opatření. U některých antibiotik existuje možnost interakce se stravou, potravinovými doplňky, alkoholem či s vašimi léky. V ČR nejsou antibiotika volně prodejná, všechna jsou vázána na lékařský předpis, aby se omezilo nadužívání ATB.
Co to jsou prebiotika, probiotika a kdy je dobré jejich užití
Pokud se jedná o širokospektrá antibiotika (působí na více rodů bakterií), je u většiny z nich vhodné zakoupit navíc probiotika v kombinaci s prebiotikem (Galmed Lactofit, Biopron, Swiss NatureVia Lactobacilly, Enterol). Probiotika jsou živé mikroorganismy (bakterie, kvasinky), které pomáhají přirozeně osídlit střevní mikroflóru. Probiotika též slouží jako prevence průjmu po antibiotické terapii. Naproti tomu prebiotika stimulují růst „hodných“ bakterií, jsou schopna působit preventivně proti zácpě a upravují pH ve střevě, čímž působí proti ostatním parazitům.
Závěrem
Vždy se ohledně správného a bezpečného užívání ATB poraďte se svým lékárníkem. Lékárník nebo farmaceutická asistentka vám určitě také pomohou s výběrem vhodného probiotika a informují vás, zda je užívání probiotika nutné. POZOR! Antibiotika nalezená doma po svých předcích a rodinných příslušnících se nesnažíme doužívat, vrátíme zbytek krabičky do nejbližší lékárny, kde se postarají o likvidaci přípravku. Na virová onemocnění typu chřipky antibiotika nezabírají, u pacienta se v tomto případě můžou rozvinout komplikace v podobě nežádoucích účinků. Špatně nastavenou terapií se také podílíme na rozvoji sekundární rezistence (viz výše).
