Loňský rok byl pro zpěvačku Markétu Konvičkovou náročný, potýkala se se zdravotními problémy a zároveň dokončovala své vysokoškolské vzdělání, vše s přehledem zvládla a nyní se může těšit ze svého požehnaného stavu. Jak ji nemoc ovlivnila a co bude s její kariérou po narození miminka, se svěřila v rozhovoru pro magazín Moje lékárna.
Čekáte své první miminko, je to trochu vstup do neznáma, jak si plánujete vystoupení a další práci po porodu? Bude z vás matka na plný úvazek?
Miminko je pro mě samozřejmě priorita a myslím, že se to nedá moc plánovat. Nevím dopředu, jak budeme fungovat, každé miminko je jiné a samo si podle mě řekne, co zvládneme a co ne. Tomu se vše přizpůsobí. Nejsem každopádně typ člověka, který by zůstal rok, dva roky doma. Pokud to bude možné, budu dál koncertovat. Mám naplánovanou akorát zhruba tří měsíční koncertní pauzu okolo porodu.
Přejete si, aby se vaše dítě věnovalo hudbě, nebo byste byla raději, aby létalo v oblacích jako táta, který je pilot?
Budu své dítě vždy podporovat ve všem, co si samo vybere. Jestli bude chtít být dělník, podpořím ho. Jestli bude chtít být právník, podpořím ho. Když bude chtít odjet do zahraničí, podpořím ho. Můžu mu ukázat svět zpěvačky, stejně tak jako věřím, že jej táta vezme do oblak, ale do ničeho ho nebudeme nutit.
Prozradíte čtenářům pohlaví potomka, nebo se sama necháváte překvapit?
Pohlaví jsme si prozradit nechali, ale vzhledem k tomu, že já jsem taky měla být do poslední chvilky Ondra, si ho ještě chvilku necháme pro sebe.
Na sociálních sítích s fanoušky sdílíte výstavbu nového domečku v Třinci, vracíte se tedy na místo, kde jste vyrůstala. Neuvažovali jste se svým budoucím manželem o životě v Praze?
Uvažovali, neuvažovali. Já jsem vždycky chtěla zůstat tady, protože mi je celkem jedno, jestli na koncerty jedu z Prahy nebo z Třince. Mám je po celé republice, ale rodinu a přátele mám tady. Je pravda, že to centrum showbusinessu je v Praze, ale za tři hodiny jsem tam vlakem, jsem tak zvyklá a stejně tam trávím jeden až dva dny v týdnu. Ale nežiji sama a je dobré komunikovat a dělat kompromisy. Než partner začal létat profesionálně, řekli jsme si, že s ním půjdu nejdál třeba do Bratislavy, Prahy, ale kdyby se dostal někam do Španělska, Francie či jiných destinací, tak by mě mrzelo opustit rodinu a zpívání obecně. Nakonec se dostal do Bratislavy, a to je z Třince dvě a půl hodiny autem, takže jsme se rozhodli zůstat u nás a postavit si domeček tam.
Vaše velmi dobrá kamarádka Monika Bagárová má už miminko na světě, nemrzí vás, že bydlíte každá na druhé straně republiky a nebudete mít možnost spolu denně chodit na procházky s kočárkem?
My jsme zvyklé fungovat nárazově. Denně jsme v kontaktu, voláme si a věřím, že několikrát do měsíce se nám to povede a chodit s nimi společně budeme, vzdálenost nevnímám jako problém. Těšíme se, až vezmeme dětičky a pojedeme někam k moři. Byly jsme spolu takhle například v New Yorku a v Dubaji a Monča je super parťačka i kolegyně.
Vraťme se ještě zpátky k hudbě, kdo je pro vás největším vzorem a co vám na tomto člověku imponuje?
Já si nesmírně vážím všech interpretů, kapel. Měla jsem vždy velice blízko k panu Gottovi, Věře Špinarové, Marii Rottrové. Silné hlasy a osobnosti, pokora, neuvěřitelný talent, elegance. Se všemi jsem měla tu čest si zazpívat, a to pro mě byl velký splněný sen. Ze zahraničí tíhnu k soulovým a popovým interpretům jako je Aretha Franklin, Alicia Keys, Steve Wonder, Bruno Mars, Michael Jackson, Beyoncé. Na tom jsem „odkojená“.
A na závěr nám prosím řekněte, co byste chtěla lidem skrze vaši tvorbu předat?
Minimálně kus sebe. Zpívám o svých zážitcích, o tom, co cítím, jak mi je a není, a věřím, že se v tom někdo může najít. Hudba je součástí našeho života, hrajeme s kapelou a naším cílem je předávat lidem radost a vyvolat v nich svým vystoupením emoce, úsměv na tváři nebo třeba i pláč.
Markéta Konvičková se narodila ve znamení Býka 17. května 1994 v Třinci. Toto znamení předurčuje její klidnou a vyrovnanou povahu, umění tvrdě pracovat a cítit velkou zodpovědnost. Má ráda hezké věci a smysl pro pořádek, tradice a povinnost. Právě tyto vlastnosti jí pomohly na vysněné cestě za životním snem stát se zpěvačkou. Její cesta začala v roce 2009, kdy byla Markéta jednou z finalistek soutěže SuperStar. Hned v dalším roce získala Českého slavíka jako Objev roku. Vydala několik alb, zúčastnila se také jedné řady show Tvoje tvář má známý hlas a mnoha dalších akcí. Jejím životním mottem je „Smích je hudbou života“.
