Alergická reakce se vyznačuje vystupňovanou obrannou reakcí organismu na běžné a pro běžného jedince neškodné látky. Alergii doprovází subjektivně nepříjemný pocit. Samotná alergická reakce dokonce může vést i k poruchám funkce orgánů a snížení funkčnosti tkání. Alergeny se jinak označují antigeny a jsou to všechny látky, které jsou schopny vyvolat u citlivého jedince alergickou reakci. Zajímavý je fakt, že se může jednat i o velmi malé dávky až podprahové intenzity, na které zdravý imunitní systém žádným způsobem nereaguje. V našem článku se zaměříme na alergickou reakci I. typu.
Jakým způsobem probíhá alergická reakce a jaké jsou příznaky?
Alergická reakce I. typu je způsobena uvolněním působků z určitých typů žírných buněk (např. mastocyty), poté následuje rozvoj zánětu v místě alergické reakce. Nesmíme zapomenout zmínit, že aktivaci žírné buňky může vyvolat celá řada dalších faktorů – např. infekce, léky, stres, zvýšená námaha, chlad, teplo a mnohé další.
Uvolněné působky (např. histamin) jsou odpovědné za rozšíření a zvýšenou propustnost cév, zvýšenou sekreci žláz a podráždění nervových zakončení. Alergie se nejčastěji projeví především v místě vstupu alergenu do organismu – oči + nos (např. alergická rhinokonjuktivitida). Bohužel, v některých případech může dojít k anafylaktické reakci.
Rozdělení alergenů
1. Inhalační alergeny – pyly, roztoči, zvířecí alergeny nebo plísně.
2. Potravinové alergeny – v zastoupení jednotlivých potravinových alergenů hrají významnou roli stravovací zvyklosti: u nás jsou významnými alergeny zejména vajíčka, mléko, pšeničná mouka, kořenová zelenina, rajčata, ořechy, sója, ryby a různé ovoce.
3. Hmyzí bodnutí – nejčastěji včela a vosa, příležitostně i sršeň nebo čmelák.
4. Léky.
Co je to anafylaxe?
Anafylaxe je náhle vzniklý a životu nebezpečný stav, jehož příčinou je ve většině případů prudká reakce organismu na kontakt s určitým antigenem (nejčastěji léky, potraviny, hmyzí jedy či latex). Anafylaxe ovlivňuje mnoho systémů lidského organismu (zažívací, oběhový, močový, dýchací, oběhový anebo nervový systém). Kůže postiženého je zarudlá, objevuje se vyrážka a typický otok. Pacienta trápí kolikovité bolesti břicha, zvrací, případně je sužován úporným průjmem. Jedinec je též dušný, kašle, případně se může objevit rýma. Problém s oběhovým systémem se projevuje snížením krevního tlaku, zvýšením srdečního tepu, člověk bývá často bledý a zpocený. Alergik v anafylaktické stavu bývá také často nervózní, je sužován stahy a křečemi hladkého svalstva (děloha, močový měchýř). Můžou se objevit bolesti hlavy a postižený může dokonce ztratit vědomí.
První pomoc spočívá ve snaze o udržení životních funkcí. Základem je postiženého uložit do polohy se záklonem hlavy, uvolnit mu dýchací cesty a případně zahájit oživování. Místo po bodnutí nebo vpichu bychom měli zchladit, čímž dojde ke stažení cév, a tedy se sníží i rychlost prostupu alergenu organismem. Rizikoví pacienti by měli disponovat určitými léčivy v tzv. protišokovém balíčku (adrenalinový autoinjektor, inhalační lék na astma, protizánětlivý kortikosteroid, lék na alergii v kapkách nebo tabletách). Po první pomoci následuje převoz záchrannou službou do nemocnice.
Antihistaminika můžeme podávat dle zvážení a potřeby, a to v systémové formě (kapky, tablety) anebo lokální formě, kdy se jedná o kožní, nosní a oční přípravky (kapky, gely).
Jaké jsou obecné zásady prevence alergie
Rizikovou skupinou jsou jedinci, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo je alergik jeden z rodičů a starší sourozenec. Rodiče by proto pro svého potomka měli připravit ideální prostředí. V praxi to znamená nekouřit, snažit se eliminovat nebo odstranit expozici alergeny (domácí zvířata, roztoči, plísně), nekupovat do bytů zvlhčovače. Základem je zvolit čisté a zdravé prostředí pro život a vyvarovat se městské aglomeraci, kde je mnohonásobně vyšší znečištění a prašnost. Dítě by měla matka kojit alespoň 4 měsíce a až po této době přejít na nemléčnou stravu.
U citlivých jedinců na alergen se snažíme předcházet rozvoji zánětu (viz výše) Vynasnažíme se eliminovat alergeny. Doporučuje se pravidelné větrání, časté vytírání podlah zvláště v období pylových sezón. Citliví jedinci by ze svého domova měli odstranit koberce a záclony. Zbytek pravidel se shoduje s předchozím odstavcem. Je dobré zvážit zmražení oblečení, povlečení, případně dětské hračky, což může výrazně omezit život některým parazitům, jako jsou roztoči.
Jaká je možnost samoléčby alergických obtíží
Alergii doprovází subjektivně nepříjemný pocit. Samotná alergická reakce dokonce může vést i k poruchám funkce orgánů a snížení funkčnosti tkání.
Základem terapie je obvykle antihistaminikum nebo lokální nosní kortikosteroid. Antihistaminika (blokují histaminové receptory, a tedy zasahují do mechanismu alergické reakce) tlumí především svědění, kýchání a působí proti tvorbě sekretu v nose. Antihistaminika můžeme podávat dle zvážení a potřeby, a to v systémové formě (kapky, tablety) anebo lokální formě, kdy se jedná o kožní, nosní a oční přípravky (kapky, gely). Jedná se o Livostin oční kapky a nosní sprej (levokabastin), Alergodil oční kapky a nosní sprej (azelastin), Fenistil gel (dimetinden), Zodac a Analergin tablety (cetirizin), případně Xyzal tablety (levocetirizin). Krátkodobě jde též použít nosní dekongestiva pro bezprostřední úlevu při neprůchodnosti nosu. Jejich dlouhodobé lokální užívání snižuje citlivost receptorů v nose, rozšíření cév a zduření sliznice, můžou způsobit vznik tzv. závislosti a paradoxně tak celou situaci zhoršit. Používat by se měly maximálně po dobu týdne při užití třikrát denně.
Další užívanou skupinou léků jsou topické nosní steroidy. Kortikosteroidy jsou protizánětlivá léčiva a jsou schopny tlumit zánět spojený s alergií. Topické nosní steroidy ovlivňují všechny symptomy alergické rýmy včetně neprůchodnosti nosu a podráždění spojivek. Jsou určeny k dlouhodobému soustavnému užívání, úleva se nejčastěji dostavuje kolem sedmého dne používání. Z volného prodeje máme na výběr pouze Flixonase nosní sprej (fluticason).
Závěr
Alergické obtíže pacienta zavedou pro radu do nejbližší lékárny, kde lékárník nebo farmaceutická asistentka po poradě nabídne samoléčbu. Pro optimální terapii alergické rhinitidy je nutná nejen správná volba léku, ale je nutné vysvětlit, jak lék působí na pacienta, zda pomůže okamžitě či s prodlevou. Měli bychom věnovat pozornost tomu, zda pacient chápe, jak daný léčivý přípravek aplikovat a po jak dlouhé době aplikace je nutné vyhledat pomoct specialisty – alergologa (samoléčba by neměla trvat déle jak 14 dní). Alfou omegou celé terapie by mělo být zachování stávající kvality pacientova života.
