Kardiovaskulární onemocnění patří celosvětově mezi číslo jedna v žebříčku úmrtnosti. Při zjištění onemocnění už bohužel často bývá pozdě, jelikož nemoc o sobě delší dobu nemusí vůbec dát vědět. Každý člověk je zodpovědný za své zdraví, a pokud už se nemoc objeví, měli bychom se snažit hledat příčiny a ne jen léčit důsledky. kardiovaskulární onemocnění patří mezi civilizační choroby, a proto se lze při správné prevenci těmto onemocněním úspěšně vyhnout.
Co řadíme mezi kardiovaskulární onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění jsou onemocnění srdce a cév. Příčinou těchto onemocnění je ateroskleróza, kdy dochází k zúžení cév a nedostatečné prokrvenosti (ischémii). Mezi tyto onemocnění řadíme především ischemickou chorobu srdeční, při které se nedostatečně prokrvuje srdce. Mezi další onemocnění patří mozková mrtvice, kdy dochází k ucpání mozkové tepny a následnému nedokrvení mozku. Při ischemické chorobě dolních končetin nastává nedokrvenost v oblasti dolních končetin, která může mít za následek až odumření tkáně.
Rizikovým faktorům se lze vyhnout
Rizikové faktory, které mohou zapříčinit tato onemocnění, můžeme rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné faktory řadíme věk, mužské pohlaví, genetické predispozice nebo již prodělané kardiovaskulární onemocnění. Do ovlivnitelných faktorů patří například kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, obezita nebo nízká fyzická aktivita.
Kouření
Kouření představuje významné zdravotní riziko. Pokud chceme zlepšit své zdraví, je nutné se kouření vyvarovat. Je potřeba si uvědomit, že i pasivní kouření zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a škodlivé jsou všechny formy kouření tabáku. Po zanechání kouření se riziko rychle snižuje, významný pokles je v prvních šesti měsících. Například po zákazu kouření na všech veřejných místech ve Velké Británii došlo ke snížení úmrtnosti na srdeční onemocnění o 20 %.
Jak je to s prospěšností alkoholu?
Některé studie naznačují, že omezené množství alkoholu může být prospěšné jako prevence u onemocnění srdce a cév. U mužů se jedná o jednu až dvě sklenice a u žen o jednu sklenici alkoholu denně. Zároveň ale i toto malé množství alkoholu zvyšuje riziko některých nádorových onemocnění, především rakoviny prsu u žen, proto z tohoto onkologického hlediska se alkohol doporučuje konzumovat v ještě omezenějším množství, pokud nezvažujeme jeho úplné vynechání.
Pohyb je běžná součást života každého zdravého jedince
Pravidelná fyzická aktivita snižuje mortalitu kardiovaskulárních onemocnění. Důležité je vybrat správný druh pohybu s ohledem na své zdraví a fyzickou kondici. Ideálně bychom měli střídat každodenní alespoň třicetiminutovou lehčí aktivitu, například v podobě procházky, s intenzivnějším cvičením alespoň jednou týdně. V ohrožení jsou především lidé se sedavým způsobem zaměstnání. Je dobré si dělat pravidelné krátké pauzy, kdy se protáhneme, změníme pozici, nebo uděláme pár kroků po kanceláři a vyčistíme si hlavu.
Vysoký krevní tlak
Zvýšený krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, především ischemické choroby srdeční či srdečního selhání. Hodnoty 140/90 mmHg jsou považovány za hraniční. Při zjištění vyššího tlaku ovšem není vždy nutné smířit se s představou, že budeme muset do konce života užívat léky na tlak. Krevní tlak můžeme snížit úpravou životosprávy. V populaci panuje názor, že jednou z příčin vysokého krevního tlaku je sůl. Pravdou ale je, že sodík ovlivňuje krevní tlak jen v omezeném množství. Omezit sůl by měli lidé, kteří konzumují pokrmy s nadměrným obsahem soli. Mnohem nebezpečnější pro naše zdraví je nadměrný příjem cukrů, u kterého je prokázána přímá souvislost s onemocněním srdce a cév, obezitou a cukrovkou. Cukr přijatý ve stravě podporuje uvolňování hormonu inzulínu. Tento hormon podporuje zadržování vody a sodíku v ledvinách a větší množství vody a sodíku v cévách způsobuje vyšší krevní tlak. Dále nám inzulín stejně jako třeba stresový hormon kortizol aktivací sympatiku podporuje zúžení cév, které opět vede k vyššímu tlaku.
Základem je zdravá strava
A co přesně si pod tím máme představit? Zdravé stravování rozhodně nejsou žádné diety či omezování. Do zdravého stravování zařazujeme skutečné potraviny a jídla z nich připravená. Vyhýbejte se vysoce průmyslově zpracovaným výrobkům, které obsahují nadměrné množství soli a cukru.
Diabetes mellitus
Diabetes mellitus neboli cukrovka druhého typu patří mezi civilizační onemocnění. Tělo produkuje inzulín, ale není schopno ho rozpoznat a správně použít. Zapříčiňuje tak zvýšenou hladinu cukru v krvi. Cukrovku si můžeme přivodit nezdravou stravou a nedostatkem pohybu. Jednou z nejčastějších komplikací cukrovky jsou právě kardiovaskulární onemocnění. Dobrou zprávou je, že cukrovce lze ve většině případů předejít a je léčitelná. Primární prevence je levná a jednoduchá. Jedním z nejrychlejších způsobů, jak snížit rezistenci na inzulín a leptin, je cvičení. Dále bychom ze svého jídelníčku měli vyřadit obiloviny, cukry a průmyslově zpracované potraviny a také fruktózu a trans–tuky, které zvyšují riziko cukrovky a zánětu, protože ovlivňují funkci inzulinových receptorů.
Při zjištění vyššího tlaku ovšem není vždy nutné smířit se s představou, že budeme muset do konce života užívat léky na tlak. Krevní tlak můžeme snížit úpravou životosprávy. V populaci panuje názor, že jednou z příčin vysokého krevního tlaku je sůl.
Cholesterolová lež
Desítky let zde panuje názor, že vyšší příjem cholesterolu a nasycených mastných kyselin zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Podle odborníků ale samotný cholesterol není příčinou srdečních onemocnění. Cholesterol je pro náš organismus nezbytný pro tvorbu buněčných membrán, hormonů, vitamínu D a žluči, dále je součástí buněk v mozku. Škodlivost cholesterolu spočívá v ukládání v již poškozených cévách zánětem, kdy dochází ke snížené průchodnosti cév. Není tedy samotnou příčinou, jelikož cholesterol se neusazuje ve stěnách zdravých cév. U člověka, který má zdravé cévy, tedy cholesterol nepřispívá ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Nedejte stresu šanci
Zapomenout bychom neměli ani na psychosociální faktory, které významnou měrou přispívají k riziku rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a ke zhoršení průběhu nemoci. Do této kategorie spadá především stres, deprese, sociální izolace či úzkosti. Dosáhnutím lepší nálady a emoční vyrovnanosti můžeme významně zvýšit kvalitu svého života.
