Úvod
Magazín
Procvičujte mozek, má to smysl

Procvičujte mozek, má to smysl

Počet pacientů s demencí se neustále zvyšuje. Nejčastější příčinu demence představuje Alzheimerova nemoc, jejíž progresi zatím nelze zastavit. Správným přístupem a za pomoci psychosociálních intervencí lze však zachovat kvalitu života lidí s demencí, jejich rodinných příslušníků i pečujících.

Co jsou kognitivní funkce?
Kognitivní (poznávací) funkce nám umožňují smysluplně vnímat okolní prostředí, svět kolem nás, a zároveň i naše vnitřní psychické stavy. Kognitivní funkce používáme kdykoli, když přemýšlíme nebo se učíme. Pod pojmem kognitivní funkce dále rozumíme myšlení, novopaměť, časovou a prostorovou orientaci, logické a abstraktní myšlení, řešení problémů, řeč, pozornost, zrakově-prostorové schopnosti nebo funkce exekutivní (například plánování a organizování). Kognitivní funkce také řídí naše jednání, ovlivňují náš citový život a naše hodnoty, umožňují vést samostatný život.
Pokud dochází k poruše kognitivních funkcí, nejčastěji k zapomínání, je třeba zpozornět. Je totiž možné, že se začíná projevovat například Alzheimerova choroba.
Příčiny zapomínání však mohou být i jiné (únava, bolest, stres, některá onemocnění, léky, deprese, úzkost a další). Odlišit, jestli se jedná o „normální“ zapomínání, anebo je už třeba vyhledat lékaře, pomohou vyšetření paměti, která pořádá Česká alzheimerovská společnost ve všech krajích ČR (adresář na webu www.alzheimer.cz).

Jak je možné procvičovat mozek?
Různými způsoby. Pro procvičování konkrétních kognitivních funkcí připravila Česká alzheimerovská společnost Sady pro kognitivní trénink a Pracovní sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí.
Kognitivní stimulace může probíhat v rámci skupinové intervence i v individuální interakci. Vždy je důležité, aby se jednotlivé intervence přizpůsobily možnostem a potřebám lidí s demencí, aby se jednalo o aktivity, které jsou pro ně zajímavé, smysluplné a na nichž se rádi podílejí. Ze zkušeností Gerontologického centra v Praze 8 a České alzheimerovské společnosti se v minulosti ukázalo, že je zapotřebí pomůcek, které budou uchopitelné, srozumitelné a adekvátně vizuálně zpracované.

Sady pro kognitivní trénink
V roce 2005 vznikla první Sada pro kognitivní trénink. Obsahovala 80 obrázků, 3 druhy domina, pexeso a jednoduché puzzle. Zejména puzzle představuje oblíbenou činnost, která ovšem vyžaduje soustředění, určitou prostorovou představivost, paměť i motorické schopnosti. Komerčně dostupné puzzle jsou pro pacienty s demencí často obtížně řešitelné.
Na základě zkušeností a pro velkou poptávku byla později vytvořena další obsáhlá sada pomůcek. Z ní pak vycházejí aktuálně dvě nové Sady (třetí je ve fázi vzniku). První Sada pro individuální kognitivní trénink obsahuje čtyři základní pomůcky: pexeso s českými populárními herci a zpěváky (například Jiří Sovák, Dana Medřická, Eva Pilarová atd.), puzzle uzpůsobené možnostem lidí s demencí, karty s úkoly a stíratelnou fixu a reminiscenční karty s dvojicemi předmětů „dříve a dnes“.

Sada pro skupinový kognitivní trénink zahrnuje tři základní součásti, které mají velmi variabilní použití. Například domino je jednak klasické s puntíky, pak s barvami a nakonec s ovocem. Loto, které je možné úspěšně použít i ve větších skupinách (až deseti lidí), ale stejně dobře je možné jej hrát i ve dvou, je připraveno ve variantě fotografií a barevných symbolů. Kartičky s fotografiemi je možné využít obdobně jako karty s obrázky, které tvoří poslední součást Sady. 36 obrázků je možné použít minimálně jedenácti různými způsoby, které popisuje přiložený návod.
Při přípravě Sad autoři dbali na to, aby všechny součásti Sady byly výtvarně kvalitní a žádná z nich nebyla dětinská a aby bylo možné všechny karty dobře uchopit atd.

Sady obsahují hry a úkoly různých obtížností, aby ji mohli úspěšně využít lidé v různých fázích demence. Jednotlivé součásti Sady jsou proto označeny stupněm obtížnosti:

  • stupeň obtížnosti 1
    – pokročilá demence
  • stupeň obtížnosti 2
    – středně pokročilá demence
  • stupeň obtížnosti 3
    – počínající demence

Pomůcky pro kognitivní stimulaci jsou obdobné běžným stolním hrám, takže jejich využití v praxi je velmi snadné. Ohlasy na jejich využití jsou pozitivní a sady jsou využívány jak v zařízeních pro lidi s demencí, tak v rodinách. Navíc je možné je využít i v péči o jiné skupiny pacientů, například při práci s autistickými dětmi nebo u lidí po cévních mozkových příhodách.

Další inspirací pro kognitivní trénink (či rehabilitaci) mohou být také komplexní Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí I–XX, které se zaměřují na procvičování klíčových oblastí kognitivních funkcí.

Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí I–XX
Sešity jsou rozděleny do pěti okruhů podle toho, jaká kognitivní funkce je převážně procvičována. Jedná se o moduly: krátkodobá paměť, pozornost, zrakově-prostorové schopnosti, schopnost plánovat a rozhodovat a řeč a slovní zásoba. K dispozici jsou dvě varianty obtížnosti, obtížnost 1 je pro osoby se středním stupněm demence, obtížnost 2 pak pro osoby s počátečním stupněm demence, popř. s mírnou kognitivní poruchou.

Sešity již nejsou vhodné pro osoby s pokročilým stupněm demence, u nich se snažíme využívat spíše jiných přístupů podporujících zbytek zachovalých schopností a také důstojnost.

Jak často je třeba trénovat? Na co je třeba dále myslet?
Co nejčastěji – nejlépe denně či obden nebo alespoň dvakrát týdně. Podstatná je délka procvičování. Čas, který věnujeme procvičování, by neměl přesáhnout únosnou dobu, po kterou je člověk s demencí schopen se na práci soustředit. Při řešení úkolů je třeba myslet také na to, jestli člověk, který pracuje se Sešitem, nemá problém se zrakem či sluchem. V takovém případě je nutné použít brýle popřípadě naslouchadla. Procvičování by mělo probíhat v klidném prostředí bez jakýchkoliv rušivých vlivů, které negativně působí na schopnost soustředění. Na člověka s kognitivní poruchou při procvičování nepospícháme.

Důležitá je také motivace k procvičování – procvičování má být zábavné a příjemné. Cvičení je samozřejmě možné obměňovat či různě kombinovat. Nezapomínejme ani na to, že nikdo nemá rád častý neúspěch. Pokud nebude člověk s kognitivní poruchou cvičení zvládat, může se procvičování vyhýbat, proto je třeba přemýšlet nad výběrem úkolů.

Procvičovat mozek má v každém případě smysl. Sešity jsou k dispozici nejen v e-shopu České alzheimerovské společnosti, ale také v síti lékáren Moje lékárna. Dobrou zprávou je, že na nákup pomůcek pro kognitivních trénink přispívají některé zdravotní pojišťovny.

433