Slovo „herbář“ vzniklo z latinského slova herba, česky bylina, rostlina či trávník. Zpočátku byl herbář vnímán jako kniha o léčivých rostlinách. Nejstarší taková kniha u nás byla Herbář aneb Bylinář Pietra Andrea Mattioliho, vydaná v Praze roku 1562 Jiřím Melantrichem z Aventina. Kniha byla zpracovaná formou dřevovrytů a obsahovala vyobrazení bylin plus jejich popis. Až v průběhu 17. století se posunulo vnímání herbáře do dnešní podoby, tzn. jako sbírky sušených rostlin s popisem s tím, že v průběhu konce 20. století a dnešního 21. století se k tomu přidala i digitalizovaná forma obsahující digitální fotografie bylin s jejich popisem.
Přispívá k:
Přispívá k:
Přispívá k:
Přispívá k:
