Občas bývá chlad uváděn jako příčina nemoci („nastydl jsem“). Počasí samotné samozřejmě žádnou nemoc nezpůsobí, může mít ale vliv na náš imunitní systém, dále může ovlivnit schopnost virů lépe přežívat v prostředí a také se kvůli chladnějšímu počasí lidé více setkávají v uzavřených prostorech. To vše nahrává sezónnosti určitých nemocí.
Nejčastější respirační nemocí je tzv. nachlazení. Zažitý je také výraz „rýma“, ten ale popisuje jeden z příznaků, který se může vyskytovat i nezávisle, a není to tedy úplně správně. Nachlazení zažil zcela jistě každý z nás. Z odborného hlediska se většinou jedná o zánět nosohltanu. Projevuje se podle rozsahu postižení jednotlivých tkání – velmi často bývá postižena nosní sliznice, což způsobuje rýmu a pocity ucpaného nosu, dále krk, kde si stěžujeme na škrábání a pobolívání. Z celkových příznaků je běžná zvýšená teplota, únava, ztráta chuti k jídlu. Tyto potíže trvají typicky 7–10 dní. Délku onemocnění v tomto případě nejde zkrátit. Je potřeba racionálně přistupovat ke všem zaručeným přípravkům, které hlásají, že vás potíží zbaví dříve, či dokonce ihned. Vhodná léčba je samozřejmě namístě – zmírňuje příznaky a onemocnění tolerujeme lépe.
Nachlazení způsobují viry. Obecně můžeme říct, že viry jsou na prvním místě i u závažnějších nemocí, jako jsou bronchitidy a další. Z toho vyplývá základní poznatek pro léčbu – zcela jednoznačně musíme v těchto případech odmítnout užívání antibiotik. Ty vám nijak nepomohou, naopak škodí. Mimo medializovanou vznikající rezistenci je potřeba zmínit mnohem častější individuální potíže – mezi velmi časté patří u mnoha antibiotik například trávicí potíže a průjmy. Existují i přípravky proti virům, ty se ale u nachlazení nepoužívají.
Běžné nachlazení je potřeba z laického hlediska odlišit zejména od chřipky a angíny. Bohužel se stále najdou pacienti, kteří názvy těchto nemocí zaměňují. Chřipka je sice také virové onemocnění, bývá však mnohem závažnější a někteří nemocní jsou potenciálně ohroženi také na životě (například starší lidé). Chřipka trvá déle, potíže nastupují rychle – zejména vysoké teploty, bolesti hlavy, svalů, kloubů. Angína je naopak bakteriálního původu a postiženým místem jsou typicky krční mandle. Projevuje se vysokou teplotou a výraznou bolestí v krku zhoršující se při polykání. Angína se musí léčit antibiotiky (primárně penicilinem a dostatečně dlouhou dobu) a správně vás po ní bude lékař zvát na odběry krve.
Co tedy při nachlazení a bolesti v krku dělat?
V první řadě je vhodný klidový režim v pohodlí domova. Při rýmě můžeme vyzkoušet výplachy nosu. Uvolňující spreje (mimo těch na bázi solných roztoků) jsou při dlouhodobém používání škodlivé a je vhodné je využívat jenom v nutných případech. Při vyšších teplotách volíme antipyretika (léky proti teplotě), která pomohou i na bolest. Není nutné snižovat každou teplotu, ale zaryté odmítání léků člověka také nijak „neposiluje“.
Velký význam může mít aplikace přípravků do krku – různé výplachy, kloktání nebo spreje. Mimo subjektivní úlevu mohou mít preventivní a léčebný význam. Je dobré vybírat přírodní přípravky, které vhodnou kombinací ingrediencí působí na více příznaků najednou. Často zmírňují bolest, potlačují zánět a působí antisepticky. Chrání tak nemocnou sliznici před jiným onemocněním. Aplikace lokálních přípravků do krku má význam nejenom u nachlazení, ale pomůže také u angíny. U ní sice nemůže nahradit celkovou léčbu, ale jako doplněk na zklidnění krku může být velmi prospěšná. Hodí se také na doléčení, kdy po dobrání antibiotické léčby působí proti recidivě onemocnění.
Závěrem si připomeňme důležitá hygienická opatření, jako je zakrývání úst při kýchání a pokašlávání nebo třeba časté mytí rukou. Z dlouhodobého hlediska je pak vhodné myslet na prevenci.
