V posledních letech roste obliba snídaňových cereálií, která souvisí se silnou mediální podporou a širokou nabídkou v obchodech s potravinami. Díky jejich poměrně vysoké energetické hodnotě, technologickému zpracování i doplnění jinými potravinářskými surovinami mohou přispívat k nadváze či obezitě a jejich pozitivní přínos pro naše tělo může být značně problematický. Řada výrobků chuťově vyhovuje běžnému spotřebiteli, a proto je docela přirozená jejich nadměrná konzumace, která neodpovídá doporučení výrobce.
Snídaňové cereálie se průmyslově vyrábějí různým způsobem a jejich skutečný obsah může být velmi rozmanitý. Mohou obsahovat zapékané müsli, extrudované obilniny různých tvarů (kuličky polštářky, lupínky…) i instantní obilninové částice, které vznikají buď extruzí, nebo sušením vodné suspenze. Běžně též obsahují obilninové vločky. Do těchto směsí může být dále přidáván škrob, cukr, mléčná bílkovina, sušené ovoce nebo třeba čokoládové kousky. Některé výrobky jsou tedy spíše pamlskem, obsahují přidané sacharidy a mohou přispívat k nevhodnému složení celodenního jídelníčku.
Výživová hodnota snídaňových cereálií je rozdílná a jejich složení je třeba pečlivě sledovat a držet se doporučovaného množství pro přípravu jednoho pokrmu. Ne vždy se musí jednat o pokrm s vysokým množstvím energie a některé výrobky obohacené bílkovinami a vlákninou se mohou hodit i do redukční diety. Snídaňové cereálie mohou rozdílně zvyšovat hladinu krevního cukru po jídle a také to může mít při častém používání zdravotní dopady a přispívat k nadváze. Mohou navozovat brzký pocit hladu. Pokud výrobek deklaruje nižší glykemický index a byl skutečně na tuto hodnotu testován, může mít smysl jej preferovat. Přesto je dobré si uvědomit, jakým množstvím tuků, sacharidů, vlákniny a bílkovin nám konkrétní pokrm přispěje do celkového denního příjmu těchto základních živin. To lze snadno kontrolovat na www.potravina.cz.
Jedním z faktorů, které přispívají k nadváze či obezitě a z toho vyplývajících zdravotních problémů, je stále vyšší podíl průmyslově vyráběných potravin v našem každodenním stravování. Preferujeme je, protože je to pro nás pohodlné a díky nim postupně měníme i chuťové preference a zapomínáme na přirozenou chuť základních potravinářských surovin. Přestáváme ji také vyžadovat a nevalnou chuť překryjeme solí, cukrem, sladidlem, sušeným ovocem, kousky čokolády, dressingem, kečupem či dalšími složkami, které naše tělo spíše nepotřebuje a jsou zbytečnou zátěží. Výrazně technologicky upravené potraviny bývají lépe a rychleji stravitelné a i to přispívá k nadměrnému příjmu energie a nevhodnému složení denního jídelníčku. Platí to i o snídaňových cereáliích.
Spotřebu cereálních vloček tvoří asi z 90 % vločky ovesné, které samy o sobě mohou být velmi chutné. Relativně oblíbená je také směs vloček pšenice + oves + žito, která tvoří asi 5 % spotřeby. Zbytek zbývá na ostatní vločky, jako jsou třeba vločky z pohanky či pšenice špaldy. Obilninové vločky mají vysoký obsah sacharidů, což je jejich určitá nevýhoda (Tabulka č. 1 + 2), i když se jedná převážně o škrob. Pokud jsme si toho ale vědomi, můžeme si snadno připravit snídani s poměrem základních živin, která je pro daný den nejvhodnější. Příklady jednoduché a rychlé snídaně s různým výživovým složením a obsahem energie můžete vidět v Tabulkách č. 3–5. Všimněte si, jak snadno lze měnit výživové složení snídaně cíleným výběrem mléčného výrobku a volbou vhodného množství vloček.
To nejpodstatnější na našem stravování je, do jaké míry celodenní příjem živin odpovídá skutečné potřebě organismu, a zda dokážeme některé živiny ukládat v přiměřeném množství do zásoby pro případy jejich sníženého příjmu či zvýšené potřeby. Zda se stravujeme 3x denně nebo třeba 6x denně je mnohem méně podstatné, ale měli bychom brát na vědomí, co spíše tělu lépe vyhovuje. Denní příjem tuků by se měl pohybovat okolo 30 % z celkového příjmu energie. Obecněji bych doporučil konzumovat 70–80 g tuku za den. Příjem sacharidů udržujte v rozmezí 50–60 % z celkového příjmu energie, jestliže zrovna neabsolvujete redukční dietu nebo vaše váha nestoupá nahoru. Vláknina potravy má velmi rozmanité složení a její příjem bych doporučoval udržovat v množství 15–30 g za den. Právě vláknina obilnin je mimořádně hodnotná díky obsahu glukanů či arabinoxylanů. I bílkovin většinou konzumujeme příliš a dostačující příjem se pohybuje okolo 70 g za den. Měly by tvořit asi 15 % z celkového příjmu energie za den. Obilninové vločky jsou velmi dobrým zdrojem kvalitní rostlinné bílkoviny, mezi kterou patří i lepek. Jsou také důležitým zdrojem některých minerálních látek, ochranných látek i vitaminů.
