Experti na cvičení a zdravý životní styl se shodují v tom, že jógová praxe napomáhá ke zlepšení psychické i fyzické kondice, uvolňuje mysl, prohlubuje dech, zlepšuje trávení či zdokonaluje držení těla. Dá se pomocí ní však efektivně zhubnout? Jaké principy při cvičení platí a jak vlastně cvičit, aby se dostavily požadované výsledky? To vše a mnoho dalšího zjistíte s Mojí lékárnou.
Nejdůležitějším faktorem hubnutí je samozřejmě druh jógy, kterou jedinec praktikuje, a také frekvence tréninku. Obecně vzato nelze zhubnout pouze u relaxačního natahování a zvolený typ jógy musí pro tělo poskytovat jistý druh výzvy. U cvičení by se měl zrychlovat srdeční tep a tím nastartovat a zrychlit metabolický systém. Nejvhodnějším jógovým cvičením je v tomto případě power jóga, která se skladbou nejvíce podobá aerobnímu cvičení. S jógou lze velmi efektivně zhubnout, pokud je jí věnován dostatečný čas a úsilí, dá se zde mluvit až o odhodlání. Cvičí-li jedinec zhruba 75 až 90 minut 4x týdně, výsledky se díky pravidelné svalové zátěži dostaví v relativně krátkém časovém úseku. Lze tak pozorovat nejenom tvarování figury, ale také ztrátu tělesné hmotnosti a tukových zásob, zlepšení funkce trávicího traktu, celkové zvýšení fyzické výkonnosti a také mozkové činnosti. Takových výsledků však samozřejmě nelze docílit relaxační jógovou praxí pouze jednou týdně bez změny jakýchkoliv jiných návyků.
S jógou lze podle expertů docílit stavu hubnutí, ale ne zcela v tradičním slova smyslu, ve kterém si v rámci zažitých postupů propojujeme fyzickou aktivitu a hubnutí.
Základním pravidlem efektivního hubnutí se pro mnoho lidí stalo osvědčené: pokud si přejete docílit úbytku hmotnosti a tuku, je potřeba snížit energetický příjem a zvýšit naopak výdej. Toto celkem neplatí při hubnutí jógou, protože jde spíše než o krátkodobou změnu návyků o dlouhodobou změnu životního stylu jako takového.
U klasické jógové praxe totiž tělo nespálí tolik kalorií a tuků jako při běžném kardio nebo silovém cvičení. Avšak jógový styl života propojuje tělo a mysl a nutí jedince mnohem více přemýšlet o stravování a o tom, jak se svým tělem zacházet. Nutí ho vzdělávat se, pochopit tuto filozofii a řídit se jí na základě přesvědčení, ne pouze kvůli touze zhubnout. Následně se pak jedinci dokáží lépe rozhodovat o své životosprávě a činit lepší rozhodnutí nejenom co se týče jídelního, ale také spánkového nebo relaxačního režimu. Vyhledávají jídlo, které je zdravější, cítí se po něm fit a plní energie (což vylučuje konzumaci množství uměle zpracovávaného jídla a upřednostňuje čerstvou zeleninu a ovoce).
Takový postoj pak přirozeně vede k úbytku hmotnosti a zlepšení fyzické kondice. Stres, proti kterému jóga bojuje, navíc způsobuje potřebu konzumace většího množství jídla. Když naopak organismus stres nepociťuje, spaluje energii pomaleji, a tak nedochází k takové velké chuti na jídlo. To samé platí i o dostatečném spánkovém režimu, schopnosti hospodárně zacházet s dechem a relaxaci. Navíc jiná pravidla poté začnou platit i pro rychlost jezení a způsob přípravy jídla.
Jedinci věnující se józe a jejímu stylu života se dokáží dlouhodobě udržovat v dobré fyzické kondici, jejich orgány se díky cvikům pravidelně prokrvují, z těla se potem vylučují toxiny, kyselina mléčná ze svalstva. Díky intenzivnějšímu vnímání fyzického těla se udržují také v lepší náladě.
Jóga má vliv i na udržování pevného svalstva, i když jedinci nezvedají extrémně těžkou zátěž jako v posilovně. Spíše se zaměřují na schopnost nést vlastní váhu, zvedat ji a udržovat tak silné nejenom svaly, ale také kosti těla. Pozitivní vliv jógy lze pociťovat také na zlepšování fyzické výdrže, tedy na absolutně jiném typu síly organismu, která se spíše zaměřuje na vytrvalost a disciplínu. Taková síla je pro vedení zdravého životního stylu nezanedbatelná.
