Demence je degenerativní onemocnění postihující mozek. Existuje několik typů demence a nejčastěji se vyskytuje Alzheimerova choroba. Onemocnění se vyskytuje obvykle ve vyšším věku a jeho projevy jsou pozvolné a zpočátku velmi nenápadné. Proto mnohdy dochází k chybné diagnóze či se příznaky onemocnění chybně zaměňují za projevy přirozeného stárnutí. Demence bývá diagnostikována později, nebo dokonce vůbec. Výjimečně se vyskytuje i tzv. časná forma Alzheimerovy choroby, kdy příznaky přichází ve věku mezi 30. až 50. rokem, nesouvisí tedy pouze s vyšším věkem.
Demence může ovlivnit každou osobu jinak. Může dojít ke změnám, které mohou mít dopad i na stravování člověka. Nemocný může zapomínat na jídlo i pití a může docházet k podvýživě nebo naopak k nadměrnému příjmu jídla, tedy k přibývání na váze. Demence může vést nejen ke změnám hmotnosti, ale i chuti k jídlu, vnímání vůní, žízně a mohou vzniknout potíže se žvýkáním či polykáním.
Někteří lidé mohou mít problémy i s kolísáním nálady během dne, nevychází z domova, jsou podráždění, což může také ovlivňovat chuť k jídlu. Jak demence postupuje, vzniká také problém s koordinací, tedy použitím příboru, pití ze skleničky, což způsobuje, že najíst se či napít je náročnější.
Kvalitní výživa je nezbytná nejen pro zdraví těla, ale i mozku. Někteří lidé s demencí ztrácejí smysl pro čas a zapomínají se najíst nebo si myslí, že už jedli. Pokud žijí sami, mohou mít problémy i s nákupem potravin či přípravou jídla. Naopak někteří lidé mohou jíst častěji, protože si nepamatují, že už jedli a nepoznají pocit plnosti. Demence může změnit i preference jídla. Někdo začne toužit po sladkém, někdo po slaném či tučném jídle nebo může nesnášet jídla, která měl dříve rád. Uspokojit tyto chutě lze různými potravinami, jako je sladká zelenina, ovoce. Je vhodné zlepšit chuť kořením, bylinkami či česnekem než větším množství soli. Dobré je připravit například oblíbené pokrmy z dětství, které vyvolají vzpomínky a chuť k jídlu. Ideální je konzultovat vhodné potraviny a doporučení s nutričním terapeutem.
Pokud mozek onemocní, jsou zvýšené nároky na jeho výživu, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Zvyšuje se energetická potřeba až dvojnásobně oproti původní. V souvislosti s činností a výživou mozku se nejčastěji mluví o důležitosti příjmu tekutin a glukózy, jako nejvýznamnějšího zdroje energie pro mozek. Zvýšená je i potřeba specifických složek výživy jako nenasycených mastných kyselin a antioxidantů, ale především bílkovin. V rámci dietních úprav stravy je důležité přihlížet i k faktu, že degenerativní onemocnění mozku se týká zejména osob v seniorním věku. Je třeba přihlížet ke specifikám stárnoucího organismu, která s sebou přináší celou řadu dalších výživových nároků. Špatná výživa může znamenat nevhodné hubnutí až podvýživu. Se zhoršujícím se onemocněním se postupně může snižovat schopnost jíst, a tím se stav dále zhoršuje. Do úpravy jídelníčku je nutné zasáhnout co nejdříve. Věk a zhoršující se onemocnění totiž znamená daleko komplikovanější řešení případných výživových nedostatků.
Někdy není možné získat dostatek živin pouze z běžného jídla. V těchto případech je vhodné doplnit stravu o enterální výživu, která poskytne v malém objemu dostatečnou energetickou hodnotu, bílkoviny a veškeré nutriční hodnoty. V lékárně je možné zakoupit nápoje či krémy. Mohou se podávat po jídle nebo mezi jídly a doplňují přijímanou stravu.
Pro správný vývoj mozku a jeho dobrou kondici je kromě výživy také důležité mozek trénovat. Zatěžovat ho formou různých mentálních činností a podporovat jeho prokrvování prostřednictvím fyzické aktivity. Prokrvení a následné okysličení mozku naopak snižuje kouření, které způsobuje stažení cév. Zdravý životní styl a správná výživa jsou klíčové pro zachování kondice i ve vyšším věku.
