"Jez špenát, je v něm železo!" Takovéto dobře míněné rady slýchával nejspíš každý z nás snad ještě dříve, než jsme se naučili správně si zavázat tkaničky. Bohužel nám v tomto naše babičky a maminky neříkaly pravdu, byť nevědomky! Železa je ve špenátu až desetkrát méně, než se původně předpokládalo a navíc se z něho vstřebává poměrně nesnadno. Slavný Pepek námořník byl tedy ke svým heroickým výkonům povzbuzován nikoliv konzervou napěchovanou zelenou pochutinou, nýbrž mnohem spíše láskou ke své vyvolené...
Výraz "železný muž" napovídá mnohé o síle, kterou daný jedinec oplývá. Přirozeně za to nemůže pouze železo, ale poctivý trénink a optimálně vyladěná strava. Ovšem bez železa by to přece jenom nešlo. Vůbec náš život by bez něho nebyl možný! Bez železa by totiž nemohly červené krvinky přenášet kyslík vázaný na krevní barvivo zvané hemoglobin, nefungovaly by nám svaly, ustávaly významné enzymatické reakce látkové přeměny. Nedostatek železa je nejčastěji spojován s chudokrevností (anemie), ovšem příznaků je jistě mnohem více.
Poptávka po železe je přirozeně vyšší v období růstu a významně se zvyšuje též během těhotenství, šestinedělí a kojení. S nedostatkem železa se však setkáváme též u opakovaných či výrazných krevních ztrát (krvácení, poruchy menstruačního cyklu apod.), onemocnění postihující trávicí ústrojí a samozřejmě při nedostatečném příjmu železa v potravě (nejvíce železa se přirozeně nachází v mase a vnitřnostech!). Ať už je příčina nedostatku jakákoliv, je nezbytná náprava – není-li postačující odpovídající úprava jídelníčku, ke slovu přichází tzv. suplementace. Až donedávna jsme měli k dispozici pouze přípravky s tzv. nehemovým železem, nově se železem hemovým, tj. takovým, jaké se přirozeně nachází v našich svalech nebo krvi.
V západní populaci je železo většinově (až ze 2/3) přijímáno v červeném mase jakožto železo hemové (tj. vázané na hemoglobin nebo svalový myoglobin). Výhodou hemového železa je jeho větší rozsah vstřebání oproti železu nehemovému v tenkém střevě – lze proto usuzovat na výrazně rychlejší doplnění scházejících zásob. Železo se při průchodu trávicím ústrojím může vázat s celou řadou potravin, které mohou významně snížit rozsah jeho vstřebání. Jde např. o celozrnný chléb, vejce, mléko, černý čaj, kávu aj. Z těchto důvodů je třeba přípravky s obsahem nehemového železa užívat buď nalačno, cca 30 minut před jídlem, a nebo 2 hodiny po jídle. Hemové železo lze naproti tomu užívat bez ohledu na současný příjem stravy, tj. nalačno, s jídlem i po jídle.
Jakkoliv mají různé formy železa určené k suplementaci mnoho společného, jsou zde zcela zřejmé rozdíly mezi hemovou a nehemovou formou železa. Hemová forma nabízí díky odlišné cestě vstřebání výrazně vyšší využití železa, což je předpokladem pro rychlejší úpravu jeho nízké sérové hladiny. U nehemového železa nelze vyloučit možné omezení rozsahu vstřebání při současném podávání nejenom s některými potravinami, ale též s jinými minerály (zinek, měď, mangan aj. – pozor na kombinované přípravky!). Významným rozdílem jsou také možné interakce s některými léky (látky proti pálení žáhy, některá protibakteriální léčiva aj.). Užívání železa v nehemové formě je navíc nezřídka provázeno nežádoucími účinky (zejm. bolest žaludku, zácpa či průjem, nevolnost aj.). To neplatí o formě hemové, u kterého je četnost nežádoucích účinků srovnatelná s výskytem u placeba. Hemové železo lze navíc užívat bez ohledu na současný příjem jiných léků, stravy i tekutin.
