Úvod
Magazín
Hormonální antikoncepce 1. část

Hormonální antikoncepce 1. část

Hormonální antikoncepci (kontracepci; HAK) užívají ženy jako ochranu před nežádoucím otěhotněním. HAK nechrání před žádnými sexuálně přenosnými chorobami.

Spolehlivost hormonální antikoncepce

Spolehlivost antikoncepčních metod je nejčastěji hodnocena pomocí tzv. Pearlova indexu (počet žen ze 100, které by neplánovaně otěhotněly při užívání dané kontracepční metody v průběhu jednoho roku). Přičemž míra spolehlivosti je závislá na ideálním nebo běžném (počítá i s možnými chybami a dalšími vlivy při aplikaci metody v každodenním životě) použití konkrétního typu antikoncepce. Čím je hodnota Pearlova indexu nižší, tím vyšší je spolehlivost příslušné antikoncepční metody.
Pro příklad můžeme porovnat Pearlův index prezervativu (2–12) a HAK (0,1–3) při ideálním (běžném) použití.

Druhy hormonální antikoncepce

HAK existuje ve formě tablet (perorální kontraceptiva), transdermálních náplastí (umožňují aplikaci účinných látek přes neporušenou kůži), vaginálních inzertů (silikonové kroužky vkládané do pochvy) a lze ji aplikovat také formou depotních nitrosvalových injekcí, podkožních implantátů (v ČR nedostupné) nebo nitroděložních tělísek, kdy dochází k postupnému uvolňování účinných látek v organismu po dobu několika měsíců až let.

Účinnými látkami kombinovaných perorálních kontraceptiv jsou chemicky upravené ženské pohlavní hormony – estrogeny (nejčastěji ethinylestradiol) a progestiny (gestageny; např. desogestrel, gestoden, dienogest). Přičemž jednotlivé preparáty se liší typem a množstvím estrogenní a gestagenní složky. Podle množství účinných látek v tabletách podávaných během 28 dní (průměrná délka menstruačního cyklu) rozlišujeme kombinované přípravky jednofázové, kdy se množství estrogenu a progestinu v jednotlivých 21 nebo 24 tabletách nemění, nebo vícefázové, u nichž je dávka účinných složek v určité části tablet proměnlivá. Přesto, že vícefázické typy lépe odpovídají fyziologickým (tělu vlastním) hladinám hormonů v průběhu menstruačního cyklu, většina kombinovaných kontraceptiv je jednofázových, protože jejich případné nesprávné užívání není zatíženo tak častým selháním antikoncepční ochrany jako v případě vícefázických preparátů.

Některé typy HAK obsahují pouze progestin (tzv. minipilulky). Ty jsou vhodné např. pro kojící ženy nebo tam, kde je ze závažných důvodů nemožné podávat kombinované preparáty s obsahem estrogenů.

Mechanismus účinku hormonální antikoncepce

Efekt HAK je dán jejím komplexním působením na několika úrovních reprodukčního systému. Nejvýznamnějším účinkem je potlačením ovulace (uvolnění zralého vajíčka z vaječníku do vejcovodu). Dále dochází k zahuštění hlenu v místě přechodu z pochvy do dělohy, což znemožňuje prostup spermií ke zralému vajíčku. A uplatňují se také ovlivnění pohyblivosti vejcovodů a změny děložní sliznice, které znesnadňují transport a případné uhnízdění oplodněného vajíčka.

V případě, že je užívání HAK zahájeno první den menstruace, což je nejčastější postup, nastupuje antikoncepční ochrana již tento první den. Pokud je její užívání zahájeno později, je žena chráněna před otěhotněním obvykle od 8. dne pravidelné aplikace.

Rizika hormonální antikoncepce

Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky HAK patří mírně zvýšené riziko tromboembolických příhod, které vzrůstá především během prvních šesti měsíců užívání HAK. Estrogeny totiž zvyšují krevní srážlivost, což zvláště v kombinaci s dalšími rizikovými faktory (např. kouření, obezita, věk nad 35 let, dehydratace, mutace trombofilních faktorů) může vést ke vzniku krevní sraženiny (trombu) a následně případně i jejímu uvolnění a zanesení do jiných cév, které se ucpou (embolizace). Užívání HAK je především u žen s obezitou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, migrénou a kuřaček nad 35 let spojeno s vyšším rizikem výskytu infarktu myokardu a cévních mozkových příhod. V souvislosti s HAK je také diskutováno možné zvýšení rizika karcinomu (zhoubného nádoru) děložního hrdla a prsu. Naopak výskyt karcinomu dělohy, vaječníků nebo tlustého střeva je u žen užívajících HAK nižší. HAK může zvyšovat riziko vzniku nezhoubných nádorů jater, žlučových kamenů, migrén nebo depresí.

Mezi málo závažné, avšak obtěžující nežádoucí účinky patří napětí prsů, snížení libida (pohlavní touhy), nevolnost, bolest hlavy, psychická labilita, nepravidelnosti menstruačního cyklu, změny kožní pigmentace a vyšší výskyt defektů sliznice dutiny ústní (např. afty). V případě užívání přípravků s progestiny s androgenní aktivitou (účinek podobný mužským pohlavním hormonům) je možný vyšší výskyt akné nebo nežádoucího ochlupení. Individuálně může HAK vyvolat i nárůst hmotnosti nebo otoky dolních končetin (často pouze přechodně na začátku užívání).

Přínosy hormonální antikoncepce

Příznivé účinky HAK zahrnují snížení rizika vzniku cyst na vaječnících nebo nižší výskyt nespecifických zánětlivých onemocnění dělohy a vaječníků vlivem zahuštění hlenu v oblasti děložního čípku, což znemožňuje prostup vyvolávajících činitelů (např. bakterií) do této oblasti. Dále HAK může upravit potíže, které se vyskytují ve spojitosti s menstruací i celkově menstruační cyklus. Snižuje také intenzitu menstruačního krvácení, což dále redukuje riziko rozvoje anémie ze ztrát železa. HAK s progestiny s antiandrogenním účinkem (potlačujícím vliv mužských pohlavních hormonů, které jsou v malém množství normálně produkovány vaječníky a nadledvinami i u žen) jsou užívány i v terapii akné nebo hirsutismu (nadměrného ochlupení) u žen.

Opatření pro minimalizaci rizik souvisejících s užíváním hormonální antikoncepce

HAK může upravit potíže, které se vyskytují ve spojitosti s menstruací i celkově menstruační cyklus.
Před nasazením HAK je vždy nutné u každé ženy individuálně porovnat prospěšnost a rizika plynoucí z jejího užívání. Ohled musí být brán jak na aktuální zdravotní stav a životní styl ženy, tak na její rodinné dispozice k určitým onemocněním. Každá žena užívající HAK by měla pravidelně docházet na kontroly ke svému gynekologovi a kromě běžných vyšetření by měly být pravidelně sledovány její krevní tlak a stav žil na dolních končetinách.

Pro snížení rizika vzniku krevních sraženin je doporučováno HAK vysadit zhruba 2-3 měsíce před plánovanou operací a v užívání pokračovat až po zotavení. Před zahájením aplikace HAK je třeba vyloučit těhotenství. Pokud žena zjistí, že během užívání HAK otěhotněla, je třeba přípravek okamžitě vysadit. Užívání HAK však není důvodem k přerušení těhotenství. Pokud se objeví nevyjasněné krvácení během užívání HAK, je třeba poradit se s lékařem.

533