„Zima je už dlouhá, za tmy odcházím do práce, za tmy přicházím domů. Nemám náladu na nic a novoroční předsevzetí jsem porušil hned první měsíc.“ Tyto časté komentáře mých pacientů mě přivedly k zamyšlení, jak je to se zimou a depresí. Jak působí zimní období na naši psychiku? Jak to je se zimním spánkem? Jakou roli hraje omezený a vzácný sluneční svit?
Jako psycholog musím uvést na pravou míru pojem „zimní deprese“, která neexistuje v odborné terminologii, ale je spíše lidovým rčením. Depresi lze popsat jako poruchu nálady, jde o afektivní poruchu s typickým projevem ve své první fázi. V mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) najdeme depresi pod označením F31 a F32, chronické stavy jsou označeny jako F33.
Důvodů, proč je v dnešních dnech deprese prožívána intenzivněji, je několik.
- Vnější příčiny přímo souvisí s omezenou délkou denního světla, kterému jsme v zimě vystaveni jen krátce. Podle odborných studií by člověk měl být vystaven dennímu světlu, ideálně sluníčku, minimálně 2 hodiny denně a optimálně alespoň 4 hodiny, aby bylo zachováno duševní zdraví. Druhou příčinou je samotná přítomnost člověka na vzduchu, ve volné přírodě (nemyslím tím cestu z parkoviště supermarketu do klimatizovaných a vyhřívaných prostor obchodních center), a s tím související tělesná námaha. Podle charakteru práce, kterou děláte, je odborníky doporučeno u kancelářských profesí aktivně cvičit minimálně 3krát týdně po dobu 45 minut. Alternativu představuje adekvátně rychlá a náročná minimálně 90minutová procházka.
- Z intrapsychických (vnitřních) příčin depresivních stavů v zimě se dá uvést naše přirozenost být v zimě méně aktivní než v ostatních obdobích roku. Nároky na náš výkon jsou však celoroční a jsme nuceni přetěžovat náš organismus a psychiku i v klidovém období. Další ryze individuální příčinou je zvládání rozdílů v náladách mezi krásným vánočním a silvestrovským obdobím a určitý útlum od ledna nového roku. Někdo prožívá dlouhé zimní večery spojené s nesplněným očekáváním sama od sebe a porušením předsevzetí, z čehož plynou výčitky a pocity viny – a začínající deprese je nablízku. Píši záměrně, že je to ryze individuální, protože recept na zvládání závazků a slibů, které si dáme v ročním období, kdy naše tělo i psychika jsou spíše v útlumu, neexistuje. Asi je vhodnější své předsevzetí o omezení kouření, pití alkoholu nebo hubnutí směřovat na jiné období, než je začátek roku, a spojit je spíše s oslavou narozenin, se změnou v životosprávě apod. Případně je vhodné vyhledat odborníky pro společné konzultace a pro řízení procesu životní změny.
A právě i díky pocitům viny, frustrace a neschopnosti řešit příčiny problémů samotnými pacienty, se za posledních 10 let zvýšila spotřeba léků na depresi o 100 % a u mladších pacientů včetně dětí dokonce o více než 300 %. Neumím odhadnout, nakolik je to vlivem lékařů a farmaceutických firem. Je zajímavé, že z nejnovějších výzkumů největší české zdravotní pojišťovny vyplývá, že za 14 let se náklady na léčbu depresí stanou druhou nejvyšší položkou hrazenou systémem zdravotní péče, dnes je tento problém na 7. místě.
A jaká doporučení vám může nabídnout psycholog?
- Prvním krokem je pochopení toho, čemu psychologové říkají „životní scénář“. Jde o určitý vzorec našich reakcí, našeho chování, který nám vštěpili rodiče, abychom byli podle jejich představ. Důsledky těchto negativních a falešných představ jsou zásadní. Vzpomínám si na některé snahy mých rodičů, abych byl stejně šikovný jako sousedův syn nebo aby výsledky ve škole byly přinejmenším stejně dobré jako u mé starší sestry. Naštěstí mi rodiče umožnili velmi brzo pochopit, že to nemyslí špatně, že se učím pro sebe a důsledky si ponesu sám. Proto i v terapii doporučuji ujasnit si svůj životní scénář (úspěšné dítě, nedoceněné a úzkostné dítě, příliš egoistické dítě apod.) a snažit se z tohoto scénáře vystoupit, narušit jej. Tato situace je složitá i proto, že minimálně 30 % mladých mužů žije u svých maminek v tzv. mamahotelu, a to až do svých 30 let.
- Druhou oblast tvoří zdravý životní styl spojený s kvalitní životosprávou, tělesnými aktivitami a pozitivním přístupem k sobě. Je důležité umět si udělat radost, být pozitivní a tím odolávat nárokům dnešní doby. Pokuste se minimálně teď, v zimním období, být 2krát až 3krát týdně fyzicky aktivní po dobu minimálně 45 min. Být denně alespoň jednou nebo dvakrát na denním světle, pokud to jde, projít se cestou na oběd nebo si udělat delší procházku mezi kanceláří a autem. Naučte se každý den radovat z maličkostí, užívejte si vědomě běžné životní události (oslava narozenin, první sněženky, první jarní sluníčko).
- Pokud nic z toho nepomáhá nebo jste ve stavu, kdy si sami už nevíte rady, vyhledejte odbornou pomoc. Najděte si dobrého psychoterapeuta, který léčí, a případně psychiatra, který vám po nezbytně nutnou dobu léčení těžkých stavů deprese může doporučit kvalitní antidepresiva, ta vám společně s účinnou psychoterapií pomohou zvládnout tuto změnu.
