S přibývajícím věkem se ale její ochranná role oslabuje a kůže se stává náchylnou k poškozením vlivem působení inkontinence, ať již moči, nebo stolice.
Přirozená schopnost regenerace kůže se zhoršuje – zatímco u mladších dospělých osob proběhne kožní cyklus asi ve třiceti dnech, vyžaduje obnova a dozrání kožních buněk u starších 40 až 60 dní. Snižuje se produkce z tukových a potních žlázek, takže starší kůži se dostává méně těchto sekretů, což má vliv na stabilitu svrchní vrstvy a kyselého tukového pláště. Transepidermální ztráta tekutiny stoupá, to znamená, že se kůže vysušuje. Tento jev bývá často provázen nepříjemnými pocity napětí a svědění, mohou se objevit i ekzémy.
V průběhu stárnutí tak degeneruje funkce kůže jako ochranné bariéry, čímž je také přístupnější chemickému a fyzikálnímu podráždění v podobě infekcí, virů, bakterií a mykóz. K tomu je ještě třeba připočíst celkovou, stářím oslabenou imunitní obranu organismu.
Pokožka starších osob je mnohem náchylnější k poškození kontaktem s močí a stolicí, ale také podrážděním nevhodnými hygienickými prostředky nebo inkontinenčními pomůckami. Následkem toho bývá vysychání kůže a svědivost, iritace pokožky nebo alergická reakce, zánětlivé ekzémy a bakteriální nebo plísňové infekce. Tyto problémy pak nejen negativně ovlivňují kvalitu života postižených, ale jsou spojeny i s vyššími nároky na ošetřování a také s odpovídajícím růstem nákladů.
V praxi se u inkontinence vyskytuje šest hlavních rizikových potenciálů, které už i tak zranitelnou fyziologii zestárlé pokožky dodatečně negativně ovlivňují:
1. Vlhkost a bakterie v důsledku inkontinence
2. Tvorba agresivního amoniaku
Proces štěpení močoviny na čpavek a oxid uhličitý prostřednictvím enzymu ureáza, který pochází od bakterií v moči a působí jako katalyzátor, se tak dostává do pohybu. Vedle toho je čpavek odpovědný za nepříjemný zápach rozkládající se moči.
3. Podráždění kůže vlivem trávicích enzymů
V případě inkontinence stolice představují zbytky trávicích enzymů (proteázy), jejichž přítomnost v tlustém střevě slouží ke štěpení bílkovin, uhlohydrátů a tuků, mimořádně agresivní potenciál pro dráždění pokožky v této oblasti. Enzym proteáza může působit jako žíravina a může vyvolat zánětlivé ekzémy.
4. Časté bolestivé omývání kůže postižené inkontinencí
Problém spočívá v tom, že omýváním je vždy na nějakou dobu smyt kyselý tukový povlak z povrchu kůže. Jsou-li použita navíc ještě silně alkalická pěnivá mýdla, násobí se pak účinky do agresivního mixu:
5. Neprodyšnost inkontinenčních pomůcek
Při neprodyšnosti inkontinenčních produktů vzniká „vlhké kožní prostředí“. To vede k tomu, že neprůchodná zrohovatělá vrstva nabobtnává a dochází k dalšímu množení mikroorganismů.
6. Kontaktní nesnášenlivost z inkontinenčních materiálů
Alergie vůči styku s určitými látkami je nejčastější. Jestliže inkontinenční pomůcky, které jsou nošeny 24 hodin denně, obsahují materiály s alergickým potenciálem, jsou tyto alergie s ekzematickým postižením kůže často nevyhnutelným následkem.
Při inkontinenci často dochází ke komplikacím v důsledku působení dráždivých látek (moč) na citlivou pokožku v perineální oblasti. Proto jsou důležitými podmínkami pro zachování zdravé pokožky správný výběr inkontinenční pomůcky, dodržování vhodné hygieny a preventivní ochrana pokožky.
Komplexní péče ve třech krocích
