Vlivem stárnutí dochází v zažívacím systému ke změnám. Objevují se častěji nemoci – střevní výchlipky, záněty sliznice žaludku nebo střev, vředy, kaménky ve žlučových cestách a bohužel i nádorová onemocnění.
Stárnutí je stav, kdy dochází k zhoršování stavu naší tělesné schránky, snižuje se tělesná aktivita, hromadí se defekty v našem organismu a zhoršuje se schopnost našeho těla tyto defekty opravit. To vše má pak za následek zvýšení nemocnosti. Vlivem stárnutí a špatnými stravovacími návyky dochází v zažívacím systému často ke změnám. Objevují se častěji nemoci – střevní výchlipky, záněty sliznice žaludku nebo střev, vředy, kaménky ve žlučových cestách a bohužel i nádorová onemocnění.
Česká republika je mezi prvními ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku a toto onemocnění se objevuje především ve věku nad 50 let. Zažívací obtíže bývají způsobeny: nevhodnou stravou, velkým množstvím těžko stravitelných potravin (například houby, hovězí maso, tučná jídla), akutní infekcí, ale mohou být také příznakem celkového závažného onemocnění. Žaludeční a střevní potíže mohou způsobovat i léky, které pacient užívá. Mezi nejčastější patří tzv. nesteroidní antirevmatika, kam řadíme léky s aktivní látkou ibuprofenum a kyselinou acetylsalicylovou. Dalším faktorem, který ovlivňuje zažívání, je i naše psychika. Projevem žaludečních a střevních potíží může být pak pálení žáhy, nevolnost, pocit na zvracení, nepříjemný pocit nebo bolest v břiše, nechutenství či hubnutí, zácpa či průjem, poruchy polykání. Pokud je hlavním příznakem poruchy trávení plynatost a nadýmání, jsou vhodným lékem antiflatulencia obsahující např. simethikon, jejichž účinek spočívá ve snížení povrchového napětí a tím uvolnění tlaků ve střevě. Nevstřebávají se a jsou bezpečná.
Faktorem, který ovlivňuje naše zažívání, je i naše psychika. Projevem může být například nevolnost, pocit na zvracení, nepříjemný pocit nebo bolest v břiše, nechutenství či hubnutí, zácpa či průjem a poruchy polykání.
Pálení žáhy (gastroesofageální reflux) jsou potíže způsobené zpětným tokem žaludečních šťáv do jícnu při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače a projevuje se i po požití určitých potravin či tekutin (alkohol, káva, tučná a smažená jídla – zejména větší množství). Sliznice jícnu je žaludeční kyselinou podrážděna, vzniká zánět a pálivá bolest. Nejvýraznějším příznakem je pálení žáhy, někdy s propagací až do krku, pocit kyselosti v ústech, říhání, občas krev ve zvratcích, poruchy polykání při tuhé stra-vě. Příznaky se zhoršují po kořeněném, tučném nebo kynutém jídle, po alkoholu, koncentrovaném džusu.
Základní léčbou při pálení žáhy je terapie za pomoci antacid, která však stačí pouze k úlevě příznaků, pokud nejsou intenzivní a nevyskytují se příliš často. Antacida jsou i volně prodejná a jsou to léky schopné neutralizovat žaludeční kyselinu chlorovodíkovou. Ústup obtíží však neznamená zhojení zánětlivých změn. Současně s nimi není vhodné podávat jiná léčiva, jejichž vstřebávání může být zpomaleno, nebo dokonce výrazně sníženo. Vždy je vhodné dodržet interval alespoň 2 hodiny po podání antacida.
Dalším druhem léků jsou tzv. antiulceróza, léčiva tlumící tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Používají se k odstranění nepříjemných příznaků spojených s pálením žáhy, pyrózou a dalšími stavy spojenými se zvýšenou tvorbou žaludeční kyseliny. Jsou i volně prodejná. Rizikem je, že sice odstraní subjektivní potíže, ale také nestačí na zhojení poškozené sliznice a mohou zakrýt jiná onemocnění.
Žaludeční vředy je postižení sliznice v místech působení kyseliny a pepsinu a vzniká při poruše rovnováhy mezi kyselinou a látkami ochraňujícími sliznici (produkce hlenu) například při užívání léků proti bolesti, dojde ke vzniku vředu na sliznici žaludku nebo dvanáctníku.
Důležitá je úprava diety, včetně omezení alkoholu, kávy a cigaret. Stejně tak je vhodné zajistit v jídelníčku dostatek vlákniny, nejlépe ve formě ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva nebo také doplňků stravy.
krvácení do zažívacího systému ohrožuje život. Může se jednat o komplikaci žaludečních vředů, krvácení z výchlipek střeva, nádory tlustého střeva nebo hemoroidy. Větší ztráta krve je nebezpečná v každém věku, ve stáří ohrožuje i na životě. Nebezpečná je i postupná dlouhodobá ztráta malých množství se vznikem chudokrevnosti. U starších osob dochází ke zhoršení stavu a může dlouho trvat, než tuto příčinu odhalíme.
Obtíže s polykáním (nazývané dysfagie) patří mezi časté obtíže starých lidí. Obvykle se objevují při porušené svalové souhře jícnu. Při polykání určitého typu stravy (hovězí nebo kuřecí maso, chléb, jablko) se objeví pocit zúžení jícnu. Nemocní udávají pocit „knedlíku v krku“. V takových případech může pomoci doušek vody a strava podávaná po menších soustech. Déletrvající nebo zhoršující se potíže musí řešit lékař.
Dáváme pozor na vyváženou stravu, jídla jíme raději lehce stravitelná. Zatímco ve středním věku většině lidí doporučujeme snížit příjem kalorií, u lidí nad 70 let bývá třeba dohlížet na dostatečný příjem kalorií a tekutin s ohledem na obsah živin a vitaminů.
Při stravování musíme myslet i na diabetiky. Vždyť 16 % starších občanů trpí cukrovkou. A správná dieta u velké části postačuje jako jediná léčebná metoda. Proto je třeba, aby i na trhu bylo dostatek potravin vhodných svým složení pro pacienty s cukrovkou. V případě, že se objeví u staršího člověka nové zažívací potíže a příznaky, nechutenství nebo ztráta váhy, co nejrychleji vyhledejte svého lékaře. Včasná diagnóza a léčba případných poruch může předejít závažným komplikacím.
