Reprodukční období je kritickým obdobím pro stanovení rizika chronických onemocnění u potomků v pozdějším věku, a tedy i správný příjem makronutrientů a mikronutrientů hraje zásadní roli v životě jedince. Správná výživa má v tomto vývojovém období nezastupitelnou roli, protože může mít zásadní vliv na snížení celoži-votního rizika rozvoje některých dalších onemocnění. Zatím nebyly vypracovány komplexní pokyny, které by po-drobně popisovaly výživové potřeby žen v průběhu reprodukce od početí až po těhotenství a kojení.
Jód
Tento minerál je důležitou složkou hormonů štítné žlázy, které zasahují do různých biologických procesů a působí zejména na štítnou žlázu a imunitní systém. Jód se nachází především v mořských řasách a rybách. Národy, které je zařazují do své stravy, tak příjem tohoto minerálu již nemusí suplementovat (Irsko, Japonsko, Kanada).
Nedostatek jódu se stává nebezpečnějším u žen v reprodukčním věku, těhotných a kojících žen, protože může způsobit nevratná poškození mozku a nervové soustavy.
U plodu může nedostatek tohoto minerálu způsobit nevratné poškození centrální nervové soustavy, kdy se rozvine trvalý stav mentální retardace, protože za správný vývoj tohoto procesu jsou zodpovědné právě hormony štítné žlázy. Nedostatek jódu ve fetální fázi je hlavní příčinou nevyhnutelného mentálního opoždění.
Naproti tomu nadbytek jódu u plodu vyvolává hypotyreózu v důsledku vlivu na štítnou žlázu. Nadbytek jódu ovlivňuje také růst a vývoj plodu a způsobuje nižší porodní hmotnost.
Železo
Železo má zásadní roli v organismu, včetně transportu kyslíku a tvorby erytrocytů. Tento minerál působí jako kofaktor (pozn. látka, která spolupůsobením s jinou látkou způsobuje zesílení jejího účinku) při transportu enzymů – zejména těch, které jsou aktivní v metabolismu lipidů, a je důležitou složkou pro správnou funkci imunitního systému.
Ke zdrojům železa se řadí především hovězí maso, jehněčí maso a játra. Železo však najdeme i v rostlinných zdrojích, jako jsou obiloviny, luštěniny, listová zelenina, ořechy, sušené ovoce (meruňky, švestky, rozinky) nebo sušené houby.
Nedostatek železa na začátku těhotenství (první a druhý trimestr) může vést k předčasnému porodu nebo nízké porodní hmotnosti. Gestační anémie je spojena s vyšší mateřskou úmrtností a také narušuje hmotnost a zdraví novorozence. Může též vést k potratu během prvního trimestru.
Novorozenci matek s nedostatkem železa během těhotenství jsou charakterističtí nižší výškou a hmotností a tento jev přetrvává i v průběhu dětství. Kromě omezení růstu a vývoje vznikají v souvislosti s nedostatkem železa během těhotenství další zdravotní rizika, jako je nedostatečný vývoj nervové soustavy a mozku potomka. Nedostatek železa může mít též negativní vliv na potomkův krevní tlak.
Nadbytek železa během těhotenství může mít nepříznivé účinky na buněčné funkce, zejména inhibici proliferace lymfocytů. Vysoké dávky železa mohou být zodpovědné za zvýšenou viskozitu krve, a dokonce i zvýšené riziko preeklampsie. Některé zdroje také uvádějí, že vysoké koncentrace železa mohou způsobit inzulinovou rezistenci a rozvoj diabetu mellitu 2. typu během těhotenství.
Selen
Selen je považován za mikronutrient, který má antioxidační účinky. Eliminuje volné radikály a zároveň brání tvorbě nových v organismu. Mezi jeho další funkce patří udržování přirozené obranyschopnosti a prevence srdečních a nádorových onemocnění.
Selen se nachází v obilovinách, zelenině, mase a olejnatých semenech. Obecně platí, že selen v potravinách se lehce vstřebává, protože má vysokou biologickou dostupnost.
Během těhotenství je důležité dbát na dostatečný příjem selenu, protože jeho nedostatek může způsobit komplikace, které ovlivňují matku i plod. Mohou se objevit problémy jako preeklampsie, intolerance glukózy, změny lipidového spektra anebo mentální a psychomotorické opoždění potomka. Nedostatek selenu během těhotenství může vést až k předčasnému porodu.
Někteří autoři tvrdí, že při vysokých koncentracích selenu v placentě dochází k nedokonalému vývoji neurální trubice novorozence. Jiné studie se zase kloní k opačnému názoru, že důkazy mezi stavem selenu a nepříznivými výsledky na těhotenství nejsou zatím důkladně podloženy. V důsledku toho by vyšší hladina selenu vedla ke snížení rizika potratu a předčasného porodu. Nekteré studie dokonce naznačily, že by suplementace by mohla snížit riziko preeklampsie a onemocnění štítné žlázy po porodu.
Hořčík
Hořčík je důležitý nejen pro správnou funkci svalů a nervové soustavy, ale i pro zdravé zuby a kosti. Reguluje také srdeční rytmus, ovlivňuje tvorbu a využití inzulinu. Hořčík hraje zásadní roli v energetickém metabolismu, nepřímo působí též na syntézu bílkovin. Podílí se také na anaerobní fosforylaci glukózy a na mitochondriálním oxidativním metabolismu.
Mezi potraviny bohaté na hořčík patří zejména listová zelenina, ovoce, obiloviny, ořechy nebo semínka.
Během těhotenství jeho nedostatek může vyvolat těžkou preeklampsii. Nedostatek hořčíku se negativně projevuje též jako hypertenzní syndromy, křeče v nohou nebo předčasný porod.
Závěrem musím říct, že dle studií neexistuje dostatek důkazů, které by podporovaly suplementaci hořčíkem během těhotenství jako prospěšnou pro matku a plod.
Vápník
Vápník je minerál, který je zodpovědný za růst a udržování kostní tkáně.
Vápník neboli kalcium se nachází v širokém spektru potravin, mezi které patří mák, mořské řasy, mořské ryby, ořechy, luštěniny, květák či brokolice.
Během těhotenství může závažný nedostatek vápníku ohrozit matku, protože zvyšuje riziko preeklampsie. Preeklampsie následně může přispět k potratu nebo předčasnému porodu. Během těhotenství může nedostatek vápníku omezovat nitroděložní růst a následně přispívat k nízké porodní hmotnosti.
Hypokalcemie (snížená hladina vápníku v krvi) u čerstvě narozených dětí je však obvykle asymptomatická, ačkoli bylo jasně zdokumentováno několik nežádoucích účinků (syndrom respirační tísně, vnitřní krvácení, křeče, hypotenze, metabolická acidóza a sepse).
Zinek
Zinek přispívá k normální syntéze DNA, normální plodnosti a reprodukci i funkci imunitního systému. Slouží k udržení normálního stavu kostí, vlasů, nehtů, pokožky, zraku a hladiny testosteronu v krvi.
Nejlepšími zdroji zinku jsou například ústřice, eidam, vejce nebo ořechy. Skvělým zdrojem zinku jsou semínka, ořechy, luštěniny (fazole, cizrna, čočka), tofu, tempeh, celozrnné obiloviny (vločky, hnědá rýže) nebo tahini. Živočišné zdroje jsou pro člověka lepší než rostlinné.
Nedostatek zinku se projevuje již během těhotenství a může vést k předčasnému porodu i k opožděnému růstu a vývoji. Nedostatek zinku v těhotenství může souviset s komplikacemi při porodu, jako je závažná podvýživa a nedostatečný vývoj mozku.
Nedostatek zinku je také spojen se zvýšeným rizikem infekcí a nanismu (pozn. poruchou růstu) u dětí.
PharmDr. Ondřej Žák
Lékárna SANO Rychvald
