Naše tělo je úžasným, nenapodobitelným organismem, který funguje jako celek díky buňkám tvořícím tkáně a orgány. Každým dnem v našem těle proběhnou miliardy biochemických reakcí, které na jedné straně obnovují a tvoří buňky nové, na straně druhé rozkládají buňky odumřelé či poškozené.
Každým dnem naše tělo přijímá zvenčí tisíce látek, které sníme, vypijeme či vdechneme a tisíce látek současně vyloučí z těla ven jako nepotřebné, nadbytečné či škodlivé. Pokud škodlivé látky tělo neodstraňuje tak, jak by mělo, dochází k tvorbě zánětů, překyselení a poškozování buněk, tkání a orgánů, což může vést k řadě onemocnění, jako je cirhóza jater, rakovina a řada dalších nemocí. Mohou nám začít selhávat životně důležité detoxikační orgány, jako jsou játra či ledviny, cítíme se unavení, nesoustředění, nevýkonní. Detoxikaci můžeme chápat jako očistu těla od škodlivin. Kde se v nás škodliviny berou a jaké jsou vlastně jejich zdroje?
Prvním jejich zdrojem jsou látky, které přijímáme zvenčí vdechováním a prostřednictvím stravy. Mezi škodlivé látky, které vdechujeme, patří prachové částice s vázanými těžkými kovy, ozón, oxidy dusíku, uhlíku, síry, rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky. Vznikají při spalování fosilních paliv v domácnostech, průmyslu, v motorech automobilů. Řidiči motorových vozidel vdechují nejen kouř z motorů, ale i mikročástečky prachu obsahujícího kancerogenní látky a těžké kovy z opotřebování pneumatik. Vdechovat můžeme také organické látky, rozpouštědla a další chemické látky v lakýrnách, chemických laboratořích, při výrobě organických látek, plastů, ale i doma – např.formaldehyd uvolňující se z nábytku a organické těkavé látky uvolňující se z PVC, vinylových podlah, lepidel… Strava přijímaná zvenčí může obsahovat pesticidy – látky používané proti škůdcům v zemědělství nebo kancerogenní aflatoxiny, produkty působení plísní. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují řadu chemikálií (barviva, konzervanty, aromata). I když jsou v zákonem stanovených limitech, při nichž jsou samy neškodné, bohužel zatím neexistují rozsáhlé a dlouhodobé studie, které by uváděly jejich spolupůsobení a působení v kombinaci s jinými chemickými látkami, jež vědomě či nechtěně konzumujeme. Zvenčí nás taktéž ohrožuje radioaktivní a UV záření zatěžující naše tělo tvorbou volných radikálů. Také léky bývají většinou chemické látky, které musí být zpracovány a posléze odstraněny, většinou díky játrům a ledvinám. Dalším, neméně významným zdrojem přítomnosti škodlivých látek v našem organismu jsou zplodiny metabolismu, které vznikají uvnitř našeho těla. Například močovina, kyselina močová, bilirubin a celá řada dalších odpadních látek. Mezi naše „vnitřní nepřátele“ patří i tzv. volné radikály, agresivní produkty metabolismu s nepárovým elektronem, které napadají buněčné membrány a poškozují je. Dochází pak např. k poškození jater (cirhóza), nervů (neuropatie), slinivky břišní (diabetes), cév (ateroskleróza) a zhoršení celé řady chronických onemocnění. Vznikají samy o sobě, ale můžeme je významně ovlivnit tím, jaký životní styl vedeme. Čím více jídla jíme, tím více volných radikálů vzniká. Záleží však také na tom, jaké jídlo konzumujeme. Např. pokud jíme tučné maso obsahující nasycené tuky, zatížíme jimi organismus mnohem více nežli masem libovým. Při metabolismu nasycených tuků totiž vzniká mnohem více volných radikálů nežli u jiných potravin. Volné radikály a vyšší cholesterol bývají příčinou vzniku škodlivých usazenin ve stěnách cév. Nebo další příklad – zvýšenou konzumací alkoholu může dojít k poškození jater v důsledku působení volných radikálů a následně k jaterní cirhóze.
Stárnutím organismu výkonnost metabolických reakcí klesá. Tělo mnohdy nestačí zbytky odumřelých buněk likvidovat, a v důsledku toho je ve zvýšené míře zapojen náš imunitní systém. Vznikají záněty a kyselé prostředí jako živná půda pro rakovinu. Nejen správná strava, ale i dostatek pohybu napomáhá k tomu, aby se metabolismus dostal do žádoucích mezí. Pohyb povzbuzuje jak správný metabolismus, tak i naše detoxikační orgány.
Rovněž každá infekce ohromným způsobem zatíží náš metabolismus, imunitní systém a detoxikační orgány. Imunitní systém a metabolismus musí zlikvidovat, rozložit a odstranit z těla zbytky miliónů virů či bakterií. Proto je žádoucí myslet na detoxikaci také po prodělání infekčních nemocí.
K detoxikaci a harmonizaci metabolismu nám mohou pomoci přírodní látky, které podporují regeneraci a výkonnost detoxikačních orgánů (zejména jater, ledvin a střev), mají antioxidační schopnosti pro likvidaci volných radikálů a zabraňují vzniku zánětů v těle. V tomto směru vynikají především silymarin (extrakt ostropestřece mariánského) a kurkumin (extrakt získaný z kurkumy dlouhé).
Silymarin jako směs flavolignanů vykazuje hepatoprotektivní účinky prostřednictvím antioxidačních, antifibrotických, protizánětlivých, antitoxinových, antivirových a protirakovinných mechanismů působení. Dovede účinně chránit játra a podporuje jejich regeneraci. Výsledkem je stabilizace buněčných membrán, normální produkce bílkovin, žluči, tvorba energie, ukládání vitamínů, stabilizovaný metabolismus tuků, cukrů a bílkovin, účinné odstraňování toxinů z krve, protivirové působení, odolnost vůči poškození alkoholem a dalšími toxickými látkami, odolnost vůči chronickým jaterním onemocněním a některým druhům rakoviny.
Kurkumin patří mezi flavonoidy a získává se z oddenku kurkumy dlouhé, která je blízká zázvoru. Je rozpustný v tucích a jeho vstřebávání zvyšuje extrakt z černého pepře s obsahem piperinu (až o 2000 %). Koření kurkuma obsahuje pouze 2–3 % kurkuminu a museli bychom sníst několik polévkových lžic kurkumy denně, abychom dosáhli podobného efektu, jako jsou dávky čistého kurkuminu v některých doplňcích stravy. Kurkumin má především antioxidační a protizánětlivé účinky. Stovky studií dokládající příznivé účinky kurkuminu dávají velké naděje pro léčbu a prevenci celé řady nemocí a komplikací, jako jsou některé druhy rakoviny (např. plic, slinivky břišní, prsu), nemoci srdce a cév a jejich komplikace – infarkt myokardu či cévní mozková příhoda, metabolický syndrom a diabetes, degenerativní onemocnění očí, neurodegenerativní nemoci jako je Alzheimerova, Parkinsonova nemoc či roztroušená skleróza, artróza a artritida, lupénka, zánětlivá onemocnění střev a mnohé další. Kurkumin díky svému antioxidačnímu a protizánětlivému účinku působí příznivě na játra, ledviny i střeva, a může tak významně podpořit detoxikaci organismu.
Použitá a doporučená literatura: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5664031/ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7522354/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92752/ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92752/ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3959115/ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7782115/
