Atopická dermatitida (lat. eczema atopicum) se řadí do skupiny zánětlivých kožních onemocnění. Jedná se o chronický typ onemocnění, které je charakteristické střídáním období exacerbace (vzplanutí) a remise (klidu). Postihuje nejčastěji malé děti, avšak výskyt u jiných věkových skupin není vyloučen.
Příznaky atopické dermatitidy se u jednotlivých pacientů liší. Všeobecně mezi ně můžeme zařadit následující:
Atopická dermatitida (AD) může vznikat tzv. „de novo“, nebo být dědičná. Je prokázáno, že z velké části postihuje děti, jejichž rodiče jsou alergici.
Samotnou příčinou je porucha stavby a funkce kožní bariéry. Kůže obsahuje nižší podíl lipidů a přirozeného hydratačního faktoru. Následkem toho je její vyšší prostupnost pro alergeny a zároveň v ní dochází ke zvýšeným ztrátám vody.
V imunitním systému atopika dochází ke změnám v nespecifické imunitě. Projevuje se sníženou odolností proti bakteriím a virům a rovněž častými kožními, zánětlivými reakcemi.
Onemocnění jako takové vzniká na genetickém podkladu. Existuje však určitá řada faktorů, které jsou zodpovědné za rozvoj atopické dermatitidy.
Závažnost atopické dermatitidy je posuzována dermatologem na základě mezinárodní škály SCORAD. Bere se v potaz míra suchosti kůže, začervenání, mokvání, edém, lichenifikace (zhrubnutí) a svědění.
Onemocnění je dáno geneticky, tudíž není možné využití kauzální terapie. Cílem celkové terapie je zabránit komplikacím a zvýšit kvalitu života. Snažíme se zabránit exacerbacím, a to hlavně optimální péčí o pokožku. Hlavní úkol spočívá v hydrataci pokožky a kožní bariéry.
Základem je lokální léčba, protože pokožku je nutno důkladně promazávat. Zlatý standard v terapii a prevenci atopické dermatitidy tvoří tzv. emoliencia (změkčovadla).
Ta zjemňují pokožku, obnovují kožní bariéru a zvyšují v ní obsah vody. Mohou navíc obsahovat hydratující substance, např. urea (Excipial U Lipolotio/Hydrolotio), glycerol, dexpanthenol (Bepanthen sensiderm), nebo lipofilní složky sloužící k hydrataci a obnovení funkce kožní bariéry (vazelína, mandlový olej).
Kromě mastí, krémů a emulzí existují i změkčující náhražky mýdla (tzv. syndety) a olejové přísady do koupele (Linola Fett).
V akutní fázi zánětu se používají protizánětlivě a protisvědivě působící látky jako kortikoidy a inhibitory kalcineurinu (tzv. topické imunomodulátory).
Kortikoidy se volí podle intenzity a rozsahu AD. Inhibitory kalcineurinu se používají u těžkých forem onemocnění. Jejich výhodou oproti kortikosteroidům je fakt, že mohou být aplikované na místech, kde je pokožka tenčí (např. oční víčka, tváře).
Jako další lokálně působící léčivé látky se používají protizánětlivě působící dehty a ichtamol (Ichtoxyl). Na mokvající ložiska působí adstringentně obklady z hypermanganu a Jarischova roztoku.
U závažných forem, u kterých lokální léčba selhala, bývá krátkodobě nasazená systémová léčba kortikoidy a imunosupresivy.
PharmDr. Patrícia Čečková
